ústavní

čeština

výslovnost

• IPA: [uːstavɲiː]

dělení

• ústav-ní

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	ústavní	ústavní	ústavní	ústavní	ústavní	ústavní	ústavní	ústavní
genitiv	ústavního	ústavního	ústavní	ústavního	ústavních	ústavních	ústavních	ústavních
dativ	ústavnímu	ústavnímu	ústavní	ústavnímu	ústavním	ústavním	ústavním	ústavním
akuzativ	ústavního	ústavní	ústavní	ústavní	ústavní	ústavní	ústavní	ústavní
vokativ	ústavní	ústavní	ústavní	ústavní	ústavní	ústavní	ústavní	ústavní
lokál	ústavním	ústavním	ústavní	ústavním	ústavních	ústavních	ústavních	ústavních
instrumentál	ústavním	ústavním	ústavní	ústavním	ústavními	ústavními	ústavními	ústavními

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	ústavní
komparativ	ústavnější
superlativ	nejústavnější

význam

1. týkající se ústavy či v souladu s ní
   • Stěžovatel nakonec podal dovolání k ústavnímu soudu.
2. týkající se ústavu
   • Pacient byl po dlouhé době propuštěn z ústavní péče do domácího léčení.

překlady

1. týkající se ústavy

   • angličtina: constitutional
   • francouzština: constitutionnel
   • slovenština: ústavný
2. týkající se ústavu

   • angličtina: institutional
   • francouzština: institutionnel
   • slovenština: ústavný

antonyma

1. protiústavní, neústavní
2. –

související

• ústava
• ustavit

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2011-06-13]. Heslo ústavní.