þeowet

staroangličtina

výslovnost

IPA: [ˈθe͜oː.wet]

etymologie

Utvoreno příponou -et k slovesu þēowian nebo přímo substantivu þēow ― sluha, otrok, které přes starozápadogermánštimu z předpokládaného pragermánského *þewaz, doslova snad „běžec“

podstatné jméno

rod mužský

význam

otroctví, rabství, poroba

související

þēow (otrok, rab)
þēowian (otročit; zotročovat, zotročit)