časomíra

čeština

výslovnost

• IPA: [t͡ʃasɔmiːra]

dělení

• ča-so-mí-ra

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	časomíra	časomíry
genitiv	časomíry	časomír
dativ	časomíře	časomírám
akuzativ	časomíru	časomíry
vokativ	časomíro	časomíry
lokál	časomíře	časomírách
instrumentál	časomírou	časomírami

význam

1. měření času, zařízení pro toto měření
   • Drobné peripetie s časomírou v poslední době bývají takřka pravidelnou součástí zápasů basketbalistů Nymburka.
2. (v jazykovědě) princip tvorby veršů zohledňující délku slabik
   • Vznikla hádka, zdali prosodie česká se zakládá na kolikosti sylab čili na časomíře aneb na přízvuku.

související

• časoměrný
• časoměrec
• časoměrník
• časoměřič