čišet

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [t͡ʃɪʃɛt]

dělení

[editovat]
  • či-šet

etymologie

[editovat]

Úzce souvisí s čich.

sloveso

[editovat]
  • nedokonavé
  • intranzitivní

varianty

[editovat]

časování

[editovat]
Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas čiším čišíš čiší čišíme čišíte čiší
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
čiš čišme čište
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné čišel čišela čišelo čišeli čišely čišela
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
přítomný čiše čišíc čišíce

význam

[editovat]
  1. (čišet + instrumentál) zřetelně vycházet, být cítit
    • Z jejího chování čišela zloba a nepřejícnost.
    • Ta prodavačka čišela neochotou, víckrát do toho obchodu už nepůjdu.
    • Soused: »Patnáct holáků (měsíců)... pro mizernej klandr (řetízek) a půl kola (padesát zlatých)...« — T.: »To odkroutím na kyblu.« Taková je mluva vysloužilých kriminálníků; čiší z ní resignace a furiantství.[1]
    • Ty čtyři ženy v porotě byly bledé a čišelo z nich nepřátelství k té ženě, která porušila cosi jako závazek.[2]
  2. studeně a nepříjemně odněkud vanout
    • Cizí řeč tam ucho slyší s kazatelny, z žáčků řady,z lavic, kůru — odevšady cizota jen mrazem čiší[3]
    • Z vlňáku jí čišel chlad vody, na řasách a obočí svítila rosička deště[4]

synonyma

[editovat]
  1. být cítit, vyzařovat
  2. fičet, vanout, foukat

antonyma

[editovat]
  1. sálat

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. Antonín Pravoslav Veselý: Odsouzenci
  2. Karel Čapek: Porotce
  3. Svatopluk Čech: Lešetínský kovář
  4. Alois a Vilém Mrštíkovi: Smutný čas