řečnit

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈr̝ɛt͡ʃɲɪt]

dělení

• řeč-nit

varianty

• řečniti

sloveso

• intranzitivní
• nedokonavé

význam

1. (ironicky, hanlivě) při jedné konkrétní příležitosti dlouho a/nebo únavně mluvit, zejména veřejně
   • Ale velkou část publika zajímá zásadní politická otázka: jak mohl Tomio Okamura řečnit deset hodin, aniž si odskočil na malou? (…) Otázek mnoho, dohady drásají veřejnost, důvěra ve společenskou soudržnost se viklá. Proto je třeba vznést zásadní výzvu: Řekni, Okamuro: Močil jsi, nebo nemočil?
2. (poněkud zastarale) pronášet řečnický projev
   • Jasně, že ti dlužím spoustu hezkejch slov: se mnou, děvče, nemáš na ně kliku! Dávno už je umím všechny nazpaměť, jenomže mi váznou na jazyku. Takový ty slova jako „čmeláčci“ — huňatý a milý, s kapkou medu. Stokrát ti je v duchu šeptám do ucha, ale znáš mě, řečnit nedovedu.

překlady

1. unavovat posluchače

   • němčina: schwatzen
   • ruština: разглагольствовать, ораторствовать
   • španělština: gastar saliva, perorar
2. pronášet projev k veřejnosti

   • latina: orare

synonyma

1. vykecávat se; tlachat; třepit si ústa, pindat, třepit si hubu, (částečně) žvanit; mlátit prázdnou slámu
2. promlouvat, přednášet, (částečně) mluvit, hovořit, kázat

související

• řečnění
• krasořečnit
• řečnívat
• řečník
• řečný
• řečnice
• řeč
• řečový
• řečnictví
• dořečnit
• zařečnit si
• nařečnit se
• řečnický
• řečnivý
• řečňovat

externí odkazy

• Český národní korpus. Vyhledávání skrze KonText, korpus syn_v12, heslo řečnit (nutno zadat ručně). Dále report Slovo v kostce.
• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-. Heslo řečnit.
• Wikizdroje. Vyhledávání výrazu "řečnit".
• Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971. Heslo řečniti.
• Google Books. Vyhledávání výrazu "řečnit" pro češtinu.