řebčík

čeština

výslovnost

• IPA: [r̝ɛpt͡ʃiːk]

dělení

• řeb-čík

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	řebčík	řebčíky
genitiv	řebčíku	řebčíků
dativ	řebčíku	řebčíkům
akuzativ	řebčík	řebčíky
vokativ	řebčíku	řebčíky
lokál	řebčíku	řebčících
instrumentál	řebčíkem	řebčíky

význam

1. jednoděložná cibulnatá rostlina z čeledi liliovité se zvonkovitými květy
   • Macešky, tulipány, narcisky, krokus, petrklíče, čečenky, kamilky ty měla také, ale řebčík (měl celý chochol květů kolem sebe) neměla;

externí odkazy

• Článek Řebčík ve Wikipedii