řeholnice

čeština

výslovnost

• IPA: [r̝ɛɦɔlɲɪt͡sɛ]

dělení

• ře-hol-ni-ce

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	řeholnice	řeholnice
genitiv	řeholnice	řeholnic
dativ	řeholnici	řeholnicím
akuzativ	řeholnici	řeholnice
vokativ	řeholnice	řeholnice
lokál	řeholnici	řeholnicích
instrumentál	řeholnicí	řeholnicemi

význam

1. členka řeholního řádu
   • Za abatyši může býti zvolena pouze řeholnice vlastností vynikajících: musí býti pannou, pocházeti z manželství řádného, míti věk určitý a býti určitou dobu v životě řeholním.

překlady

1. členka řehole

   • angličtina: nun
   • francouzština: nonne ž
   • němčina: Ordensschwester ž, Nonne ž

synonyma

1. jeptiška, řádová sestra

související

• řeholník
• řeholní
• řehole