ševelit

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ʃɛvɛlɪt]

dělení

[editovat]
  • še-ve-lit

sloveso

[editovat]
  • nedokonavé
  • intranzitivní

časování

[editovat]
Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas ševelím ševelíš ševelí ševelíme ševelíte ševelí
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
ševel ševelme ševelte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné ševelil ševelila ševelilo ševelili ševelily ševelila
trpné ševelen ševelena ševeleno ševeleni ševeleny ševelena
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
přítomný ševele ševelíc ševelíce

význam

[editovat]
  1. (knižně) tiše šumět
  2. (zejména o ptácích) příjemně zpívat, prozpěvovat
    • A mezitímco hlásky menších dětí ševelily jako skřivánci, vpadaly jim do toho hlasy hochů starších jako drozdi nebo slavíci.[1]
  3. (řidčeji) pohybovat něčím

překlady

[editovat]
  1. šumět

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. LANGER, Jiří. Devět bran Chasidů tajemství. 2. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1965. S. 214.