šibenice

čeština

výslovnost

• IPA: [ʃɪbɛɲɪt͡sɛ]

dělení

• ši-be-ni-ce

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	šibenice	šibenice
genitiv	šibenice	šibenic
dativ	šibenici	šibenicím
akuzativ	šibenici	šibenice
vokativ	šibenice	šibenice
lokál	šibenici	šibenicích
instrumentál	šibenicí	šibenicemi

význam

1. zařízení pro popravu oběšením
2. (slangově, ve sportu) horní roh brány
   • Sudí Matějek odpískal až dlouho po Borkově střele faul Karišikovi a Malý z přímého kopu trefil přesně šibenici.

překlady

1. zařízení pro oběšení

   • angličtina: gallows, gibbet
   • francouzština: gibet m, potence ž
   • hornolužická srbština: šibjeńca ž
   • lotyština: karātavas
   • němčina: Galgen m
   • polština: szubienica ž
   • řečtina: αγχόνη ž
   • slovenština: šibenica ž
2. —

synonyma

1. justicie, (argot) halafurna

související

• šibeniční
• šibeničník

externí odkazy

• Článek Šibenice ve Wikipedii
• Téma Šibenice ve Wikicitátech