horní

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ɦɔrɲiː]

dělení[editovat]

  • hor-ní

etymologie[editovat]

Spojením kořene ze slova hora a přípony -ní.

přídavné jméno[editovat]

  • měkké

skloňování[editovat]

Číslo singulár plurál
Rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ horní horní horní horní horní horní horní horní
genitiv horního horního horní horního horních horních horních horních
dativ hornímu hornímu horní hornímu horním horním horním horním
akuzativ horního horní horní horní horní horní horní horní
vokativ horní horní horní horní horní horní horní horní
lokál horním horním horní horním horních horních horních horních
instrumentál horním horním horní horním horními horními horními horními

stupňování[editovat]

stupeň tvar
pozitiv horní
komparativ hornější / hořejší
superlativ nejhornější / nejhořejší

význam[editovat]

  1. nacházející se nahoře
    • Na horních větvích stromu sedělo hejno ptáků.
  2. (přeneseně) mající velký majetek nebo moc
    • Připravovaná daňová reforma by se dotkla jen horních deseti tisíc poplatníků.
  3. související s hornictvím
    • Využití ložisek uhlí se řídí horním zákonem.

překlady[editovat]

  1. umístěný nahoře

synonyma[editovat]

  1. vrchní, hořejší, hoření
  2. bohatý, hořejší, hoření
  3. důlní

antonyma[editovat]

  1. dolní, dolejší, dolení, spodní
  2. dolní, spodní, chudý

související[editovat]

slovní spojení[editovat]

poznámky[editovat]

  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-11-04, [cit. 2010-01-15]. Heslo horní.