škvíkat

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈʃkviː.kat]

dělení

• škví-kat

varianty

• škvěkat, škvěčet
• (zastarale, knižně) škvíkati, škvěkati

sloveso

• nedokonavé

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	škvíkám	škvíkáš	škvíká	škvíkáme	škvíkáte	škvíkají

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	škvíkej	škvíkejme	škvíkejte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	škvíkal	škvíkala	škvíkalo	škvíkali	škvíkaly	škvíkala

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	škvíkaje	škvíkajíc	škvíkajíce

význam

1. (nářečně) vydávat pronikavý vysoký zvuk
   • Šumivý ráno přešlo v šumivý dopoledne a šumění deště neskončilo ani polednem. K nejbližšímu vlaku je 12 šumivejch kilometrů. S celtou na zádech to nebude problém, zato fotky by mohly bejt náramně zajímavý. Ve slunci to přeci umí každej. Tak jo, ale ty Dálany nakonec byly dost daleko, a boty mi o dešti taky něco škvíkaly.

synonyma

1. (neutrálně) kvíkat, kvičet, pískat, vrzat

související

• škvikot
• škviknout
• zaškvíkat
• škvikati se