švanda
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [ʃvanda]
dělení[editovat]
- švan-da
etymologie[editovat]
Ze jména hlavní postavy divadelní hry Josefa Kajetána Tyla z roku 1847 Strakonický dudák aneb Hody divých žen, dudáka Švandy, který zažíval komické příhody, přešlo do obecného jména. Samotné jméno dudáka bylo odvozeno od německého Schwender, což vyšlo ze slovesa schwenden — „způsobit, aby něco mizelo“.[1]
podstatné jméno[editovat]
- rod ženský
skloňování[editovat]
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | švanda | švandy |
| genitiv | švandy | švand |
| dativ | švandě | švandám |
| akuzativ | švandu | švandy |
| vokativ | švando | švandy |
| lokál | švandě | švandách |
| instrumentál | švandou | švandami |
význam[editovat]
- (hovorově) legrace, zábava
- Na jméno každičkého hosta měl nějaký ten šikovný rým hned pohotově a vždycky, vždycinky trefil to pravé. Zkrátka byla to švanda k nepopsání. Nevěstě tekly z očí slzičky smíchem.[2]
synonyma[editovat]
související[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ JANKO, Josef. Vak a Švanda. Naše řeč, 1947, roč. 31, čís. 7-8, s. 159. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
- ↑ LANGER, Jiří. Devět bran Chasidů tajemství. 2. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1965. S. 101.