bžunda

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [bʒʊnda]

dělení

[editovat]
  • bžun-da

podstatné jméno

[editovat]
  • rod ženský

skloňování

[editovat]
pád \ číslo jednotné množné
nominativ bžunda bžundy
genitiv bžundy bžund
dativ bžundě bžundám
akuzativ bžundu bžundy
vokativ bžundo bžundy
lokál bžundě bžundách
instrumentál bžundou bžundami

význam

[editovat]
  1. (v obecném jazyce, expresivně) legrace, zábava
    • Lásko, to je bžunda, koukni, co vyhodit se dneska dá: stejná památečná bunda, jakou nosím já. — Cože tys ji přines zpátky?? – Ano, lásko, až ze skládky.[1]
    • Děda vždycky místo „to je sranda“ nebo „to je legrace“ říká „to je bžunda“. Mám to slovo spojené s ním.
  2. (v obecném jazyce, expresivně, zastarale) ostuda, nepříjemná situace, nezdar
  3. (v obecném jazyce, archaicky) brynda, břečka[2] (v jižních Čechách břečka sněhu s vodou[3]

synonyma

[editovat]
  1. švanda, sranda, psina, hlína, prča, legrace, zábava, čurina, řachanda, (vulgárně) prdel
  2. brynda
  3. břečka, brynda

antonyma

[editovat]
  1. nuda, pruda, otrava

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. Michal HORÁK ft Vendula PŘÍHODOVÁ: Jak to s náma lásko bude za pár let, až si přestaneme rozumět?
  2. KOTT, František Štěpán. Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. V Praze: J. Kolář, 1878, s. 118. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/nkp/uuid/uuid:1c5ed079-8ef8-4c0d-b5a1-f3be52958ba0, 6. března 2024.
  3. KOTT, František Štěpán. Příspěvky k česko-německému slovníku zvláště grammaticko-fraseologickému. Praha : Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1896. Dostupné online. Heslo „bžunda“, s. 537. , podrobněji viz hesla Matsch1 a Matsch2 zde: STERZINGER, Josef V. a Kamil KABEŠ. Encyklopedický německo-český slovník. V Praze: J. Otto, 1931. sv. 3, s. 103. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:d8e14580-d4e9-11e7-a047-005056825209, 6. března 2024.

externí odkazy

[editovat]