bžunda

čeština

(v obecném jazyce, expresivně) legrace, zábava
- Lásko, to je bžunda, koukni, co vyhodit se dneska dá: stejná památečná bunda, jakou nosím já. — Cože tys ji přines zpátky?? – Ano, lásko, až ze skládky.^[1]
- Děda vždycky místo „to je sranda“ nebo „to je legrace“ říká „to je bžunda“. Mám to slovo spojené s ním.
(v obecném jazyce, expresivně, zastarale) ostuda, nepříjemná situace, nezdar
(v obecném jazyce, archaicky) brynda, břečka^[2] (v jižních Čechách břečka sněhu s vodou^[3]

↑ Michal HORÁK ft Vendula PŘÍHODOVÁ: Jak to s náma lásko bude za pár let, až si přestaneme rozumět?
↑ KOTT, František Štěpán. Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. V Praze: J. Kolář, 1878, s. 118. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/nkp/uuid/uuid:1c5ed079-8ef8-4c0d-b5a1-f3be52958ba0, 6. března 2024.
↑ KOTT, František Štěpán. Příspěvky k česko-německému slovníku zvláště grammaticko-fraseologickému. Praha : Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1896. Dostupné online. Heslo „bžunda“, s. 537. , podrobněji viz hesla Matsch1 a Matsch2 zde: STERZINGER, Josef V. a Kamil KABEŠ. Encyklopedický německo-český slovník. V Praze: J. Otto, 1931. sv. 3, s. 103. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:d8e14580-d4e9-11e7-a047-005056825209, 6. března 2024.