ženantní

čeština

výslovnost

• IPA: [ʒɛnantɲiː]
•  ženantní^{? • info}

dělení

• že-nant-ní

etymologie

• Z francouzského gênant

varianty

• genantní, žinantní

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	ženantní	ženantní	ženantní	ženantní	ženantní	ženantní	ženantní	ženantní
genitiv	ženantního	ženantního	ženantní	ženantního	ženantních	ženantních	ženantních	ženantních
dativ	ženantnímu	ženantnímu	ženantní	ženantnímu	ženantním	ženantním	ženantním	ženantním
akuzativ	ženantního	ženantní	ženantní	ženantní	ženantní	ženantní	ženantní	ženantní
vokativ	ženantní	ženantní	ženantní	ženantní	ženantní	ženantní	ženantní	ženantní
lokál	ženantním	ženantním	ženantní	ženantním	ženantních	ženantních	ženantních	ženantních
instrumentál	ženantním	ženantním	ženantní	ženantním	ženantními	ženantními	ženantními	ženantními

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	ženantní
komparativ	ženantnější
superlativ	nejženantnější

význam

1. (zastarale, hovorově) trapný, budící ostych
   • Je jim to ženantní.