žinantní

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ʒɪnantɲiː]

dělení[editovat]

  • ži-nant-ní

etymologie[editovat]

Přes němčinu z francouzského gênant, které ze slovesa gêner (vadit).[1]

přídavné jméno[editovat]

  • měkké

skloňování[editovat]

Číslo singulár plurál
Rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ žinantní žinantní žinantní žinantní žinantní žinantní žinantní žinantní
genitiv žinantního žinantního žinantní žinantního žinantních žinantních žinantních žinantních
dativ žinantnímu žinantnímu žinantní žinantnímu žinantním žinantním žinantním žinantním
akuzativ žinantního žinantní žinantní žinantní žinantní žinantní žinantní žinantní
vokativ žinantní žinantní žinantní žinantní žinantní žinantní žinantní žinantní
lokál žinantním žinantním žinantní žinantním žinantních žinantních žinantních žinantních
instrumentál žinantním žinantním žinantní žinantním žinantními žinantními žinantními žinantními

význam[editovat]

  1. (situace; možnost se nějak zachovat) který vzbuzuje zábrany, a to do míry nepříjemné

překlady[editovat]

  1. vzbuzující zábrany

synonyma[editovat]

  1. nepříjemný, trapný, nelibý, (v obecném jazyce, hovorově) takový, že se z toho osypávám

antonyma[editovat]

  1. libý, příjemný

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „žinantní“, s. 749.