žvatlat
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈʒvatlat]
dělení
[editovat]- žvat-lat
sloveso
[editovat]- intranzitivní
- nedokonavé
časování
[editovat]osoba | číslo jednotné | číslo množné | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
1. | 2. | 3. | 1. | 2. | 3. | |
přítomný čas | žvatlám | žvatláš | žvatlá | žvatláme | žvatláte | žvatlají |
osoba | číslo jednotné |
číslo množné | |
---|---|---|---|
2. | 1. | 2. | |
žvatlej | žvatlejme | žvatlejte |
rod | číslo jednotné | číslo množné | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
mužský životný i neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný a ženský |
střední | |
činné | žvatlal | žvatlala | žvatlalo | žvatlali | žvatlaly | žvatlala |
rod | číslo jednotné | číslo množné | |
---|---|---|---|
mužský | ženský střední |
mužský ženský střední | |
přítomný | žvatlaje | žvatlajíc | žvatlajíce |
význam
[editovat]- (o dětech začínajících mluvit) říkat první slůvka
- Dítě začalo žvatlat „mami“.
- (expresivně) vést hloupé, plané řeči; říkat něco zbytečného
překlady
[editovat]synonyma
[editovat]- —
- kecat