ερημίτης

Možná hledáte ἐρημίτης .

řečtina

výslovnost

• IPA: [ɛ.rɛˈmi.tɪs]

etymologie

Ze starořeckého helénistického ἐρημίτης člověk z pouště, které je odvozeno od ἐρημία — pustina, poušť odvozeného příponou od ἐρῆμος — neobydlený, pustý. Srovnej např. latinské eremita, anglické hermit, ruské эрмитаж nebo české znát.

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	ερημίτης	ερημίτες
genitiv	ερημίτη	ερημιτών
akuzativ	ερημίτη	ερημίτες
vokativ	ερημίτη	ερημίτες

význam

1. poustevník, anachoréta
   • Δεν τολμώ να ερεθίζω περισσότερα την υπομονή των αναγνωστών. – Neodvažuji se již dále napínat trpělivost čtenářů.

související

• έρημος
• ερημίτρια