врать
Z Wikislovníku
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
oznamovací způsob
| Přítomný čas
|
| Osoba |
Singulár |
Plurál
|
| 1.
|
вру́
|
врём
|
| 2.
|
врёшь
|
врёте
|
| 3.
|
врёт
|
вру́т
|
- rozkazovací způsob
| Osoba |
Singulár |
Plurál
|
| 1.
|
—
|
—
|
| 2.
|
ври́
|
ври́те
|
| 3.
|
—
|
—
|
- příčestí
| Příčestí minulé činné
|
| Rod |
Singulár |
Plurál
|
| mužský
|
вра́л
|
вра́ли
|
| ženský
|
вра́ла
|
| střední
|
вра́ло
|
| Příčestí minulé trpné
|
| Rod |
Singulár |
Plurál
|
| mužský životný
|
—
|
—
|
| mužský neživotný
|
—
|
| ženský
|
—
|
| střední
|
—
|
—
|
- přechodníky
| Adjektivum slovesné minulé činné
|
| Rod |
Singulár |
Plurál
|
| mužský
|
вра́вший
|
—
|
| ženský
|
—
|
| střední
|
- lhát, kecat, říkat nepravdu
- лга́ть
