дѫбрава
staroslověnština
[editovat]etymologie
[editovat]Odvozené příponou -ava (resp. -ova) od substantiva dǫbrъ.
Srov. stčes. dúbra – "rybník", dúbrava – "luh";[1] čes. doubrava; sloven. dúbrava; pol. dąbrowa; hluž., dluž. dubrawa; rus. дубра́ва/дубро́ва; ukr. дубро́ва/дiбро́ва; bulh. дъбра́ва; srbochorv. dùbrava, topon. Dùbrôvnik; slovin. dobrȃva.[2]
varianty
[editovat]- дѫброва (PsSin)
podstatné jméno
[editovat]- rod ženský
- ā-kmenová deklinace
skloňování
[editovat]| Substantivum | singulár | duál | plurál |
|---|---|---|---|
| nominativ | дѫбрава | дѫбравѣ | дѫбравъі |
| genitiv | дѫбравъі | дѫбравѹ | дѫбравъ |
| dativ | дѫбравѣ | дѫбравама | дѫбравамъ |
| akuzativ | дѫбравѫ | дѫбравѣ | дѫбравъі |
| vokativ | дѫбраво | дѫбравѣ | дѫбравъі |
| lokál | дѫбравѣ | дѫбравѹ | дѫбравахъ |
| instrumentál | дѫбравоѭ | дѫбравама | дѫбравами |