дѫбиѥ
staroslověnština
[editovat]etymologie
[editovat]Srov. stčes. dúbie – "doubí";[1] strus. д(о)убие – "doubí; stromoví, háj; kládové dříví".[2]
podstatné jméno
[editovat]- rod střední
- jo-kmenová deklinace
- hromadné
skloňování
[editovat]| Substantivum | singulár | duál | plurál |
|---|---|---|---|
| nominativ | дѫбиѥ | — | — |
| genitiv | дѫбиꙗ | — | — |
| dativ | дѫбию | — | — |
| akuzativ | дѫбиѥ | — | — |
| vokativ | дѫбиѥ | — | — |
| lokál | дѫбии | — | — |
| instrumentál | дѫбиѥмь | — | — |