дѫбиѥ

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

staroslověnština[editovat]

etymologie[editovat]

Srov. stčes. dúbie – "doubí";[1] strus. д(о)убие – "doubí; stromoví, háj; kládové dříví".[2]

podstatné jméno[editovat]

  • rod střední
  • jo-kmenová deklinace
  • hromadné

skloňování[editovat]

Substantivum singulár duál plurál
nominativ дѫбиѥ
genitiv дѫбиꙗ
dativ дѫбию
akuzativ дѫбиѥ
vokativ дѫбиѥ
lokál дѫбии
instrumentál дѫбиѥмь

význam[editovat]

  1. stromoví, stromy
    • аштє ли къто мѣнитъ дѫбиѥ малаѥго манастъірꙗ • ѥжє при пѫти ѥстъ – Zmiňuje-li někdo stromoví malého kláštera, jež je u cesty, ... [Supr 301, 13-14]

srovnej[editovat]

  1. дѫбъ, дрѣво

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. GEBAUER, Jan. Slovník staročeský. Academia, Praha 1970.
  2. БОГОРОДСКИЙ, Борис Леонидович – ЛИХАЧЁВ, Дмитрий Сергеевич – ТВОРОГОВ, Олег Викторович. Словарь-справочник "Слова о полку Игореве". Наука, Ленинград 1965—1984.