оскорбить
Z Wikislovníku
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
oznamovací způsob
| Přítomný čas
|
| Osoba |
Singulár |
Plurál
|
| 1.
|
оскорблю́
|
оскорби́м
|
| 2.
|
оскорби́шь
|
оскорби́те
|
| 3.
|
оскорби́т
|
оскорбя́т
|
- rozkazovací způsob
| Osoba |
Singulár |
Plurál
|
| 1.
|
—
|
|
| 2.
|
оскорби́
|
оскорби́те
|
| 3.
|
—
|
—
|
- příčestí
| Příčestí minulé činné
|
| Rod |
Singulár |
Plurál
|
| mužský
|
оскорби́л
|
оскорби́ли
|
| ženský
|
оскорби́ла
|
| střední
|
оскорби́ло
|
| Příčestí minulé trpné
|
| Rod |
Singulár |
Plurál
|
| mužský životný
|
—
|
—
|
| mužský neživotný
|
—
|
| ženský
|
—
|
| střední
|
—
|
—
|
- přechodníky
| Přechodník přítomný
|
| Rod |
Singulár |
Plurál
|
| mužský
|
оскорби́в
|
|
| ženský
|
|
| střední
|
| Adjektivum slovesné minulé činné
|
| Rod |
Singulár |
Plurál
|
| mužský
|
оскорблённый
|
оскорблённые
|
| ženský
|
оскорблённая
|
| střední
|
- ublížit, urazit, ponížit
