чрѣво
staroslověnština
[editovat]etymologie
[editovat]Z praslov. *čêrvo; paradigma přízvuku (c);[1] rod střední; o-kmenová deklinace.
Srov. stčes. třěvo – "střevo; (pl.) vnitřnosti; nitro, srdce";[2] čes. střevo; sloven. črevo; pol. trzewo – "vnitřnosti, útroby; střevo"; hluž. črjewo – "střevo"; dluž. cŕowo – "střeva"; polab. crevü – "střeva; vntřnosti"; strus. черево – "břicho; (pl.) vntřnosti"; rus. чре́во (z cslov.), dial. че́рево – "břicho" - pl. черева́ – "vnitřnosti"; ukr. dial. че́рево – "břicho"; bulh. чрево – "střevo"; srbochorv. crijèvo – "střevo"; slovin. črẹvộ, črevệsa – "střevo; břicho".[3][4]
podstatné jméno
[editovat]- rod střední
- o-kmenová deklinace
skloňování
[editovat]| Substantivum | singulár | duál | plurál |
|---|---|---|---|
| nominativ | чрѣво | чрѣвѣ | чрѣва |
| genitiv | чрѣва | чрѣвѹ | чрѣвъ |
| dativ | чрѣвѹ | чрѣвома | чрѣвомъ |
| akuzativ | чрѣво | чрѣвѣ | чрѣва |
| vokativ | чрѣво | чрѣвѣ | чрѣва |
| lokál | чрѣвѣ | чрѣвѹ | чрѣвѣхъ |
| instrumentál | чрѣвомь | чрѣвома | чрѣвъі |
význam
[editovat]- břicho, útroba
- ꙗко бо бѣ иона въ чрѣвѣ к̑итовѣ три дьни и три нощи – Jako byl Jonáš v břiše velryby tři dny a tři noci ... [Mt 12, 40 – Mar]
- бъістъ срьдьцє моѥ ꙗко воскъ таѩ посрѣдѣ чрѣва моѥго – Jako vosk bylo mé srdce, rozplynulo se v mém nitru. [Žalm 21 (22), 15 – PsSin]
- mateřské lůno
- благословлѥна тъі въ жєнахъ • благословлѥнъ плодъ чрѣва твоѥго – Požehnaná jsi nade všechny ženy a požehnaný plod tvého lůna. [L 1, 42 – Zogr As Sav Ostr]
- pl. - vnitřnosti
- повѣсивъ жє ꙗ повєлѣ дьрати жєлѣзнъі ногътъі доидєжє чрѣва начьнѫтъ хотѣти извалити сѧ на зємлѭ – Pověsil je a přikázal drát železnými drápy, dokud se vnitřnosti nevyvalí na zem. [Supr 114, 1]
slovní spojení
[editovat]- отъ чрѣва / и-щрѣва / и чрѣва – od narození
- давъі апостолѹ твоѥмѹ пєтрѹ въставити хромаѥго въ имѧ твоѥ • и ѹтврьдити ноѕѣ ѥго • сѫща хрома отъ чрѣва матєрє своѥѩ – Ve jménu svém nechal jsi Petra, apoštola svého, zvednout od narození chromého a vyléčit jeho nohy. [EuchSin 44a, 3]
- въ чрѣвѣ имати / приѩти / зачѧти – být těhotná; počínat/počít
- прѣждє дажє нє сънѧстє сѧ • обрѣтє сѧ имѫщи въ чрѣвѣ отъ дѹха свѧта – Dříve, než se sešli, shledalo se, že počala z Ducha svatého. [Mt 1, 18 – As Sav Bojan Ostr]
srovnej
[editovat]související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ DERKSEN, Rick. Etymological Dictionary of the Slavic Inherited Lexicon. Brill: Leiden and Boston 2008.
- ↑ BĚLIČ, Jaromír – KAMIŠ, Adolf – KUČERA, Karel. Malý staročeský slovník. SPN: Praha 1978.
- ↑ ТРУБАЧЁВ, Олег Николаевич. Этимологический словарь славянских языков. Наука: Москва 1974-2010.
- ↑ VASMER, Max. Russisches etymologisches Wörterbuch. Winter: Heidelberg 1953-1958, heslo "черево".