ὕδωρ

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

starořečtina[editovat]

výslovnost[editovat]

  • (klasická a hellénistická) IPA: [hýdoːr]
  • (pozdně středověká) IPA: [íðoɾ]

etymologie[editovat]

Z praindoevropského wódr̥ (genitiv *wednós), které vychází z praindoevropského kořene *wed-, z nějž například řecké ὕωhýō (prším, dštím). Mezi příbuzné patří latinské unda, sanskrtské उदन् =udán, chetitské wa-a-tar, staroarménské գետ (get) (řeka), gótské watō, staroslověnské a ruské вода či staroanglické wæter (anglické water). Význam „čas“ se vyvinul v odkazu na vodu překapávající v klepsydře.

podstatné jméno[editovat]

  • rod střední

přepis[editovat]

  • český: hydór

skloňování[editovat]

Substantivum singulár duál plurál
nominativ ὕδωρ ὕδᾰτε ὕδᾰτα
genitiv ὕδᾰτος ὑδάτοιν ὑδάτων
dativ ὕδᾰτι ὑδάτοιν ὕδᾰσι(ν)
akuzativ ὕδωρ ὕδᾰτε ὕδᾰτα
vokativ ὕδωρ ὕδᾰτε ὕδᾰτα

význam[editovat]

  1. voda
    • Καὶ εἶπεν ὁ θεός Γενηθήτω στερέωμα ἐν μέσῳ τοῦ ὕδατος καὶ ἔστω διαχωρίζον ἀνὰ μέσον ὕδατος καὶ ὕδατος. καὶ ἐγένετο οὕτως. – I řekl Bůh: „Buď klenba uprostřed vod a oddělujž vody od vod!“ A stalo se tak.[1]
  2. déšť
    • Ζεύς ὕδωρ ὕει – prší, doslova „Zeus dští vodu“[2]
  3. čas
    • οὐκ ἐνδέχεται προς το αυτόν ύδωρ εἰπεῖν – nelze vše říci v jedné řeči, doslova „během jednoho odkapání, při jedné vodě“[3]

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Septuaginta, Genesis, kap. 1, verš 6
  2. Aristofanés, nespecifikované místo, citováno v Intermediate Liddell and Scott’s Greek-English Lexicon, Oxford 1889 a 1996
  3. Démosthenés, blíže neurčené místo, citováno v Intermediate Liddell and Scott’s Greek-English Lexicon, Oxford 1889 a 1996, str.828