Bonifác

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈbɔnɪfaːt͡s]

dělení

• Bo-ni-fác

etymologie

Z latinského spojení (homo) bonī fātī, doslova tedy „(člověk) dobrého osudu“.

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	Bonifác	Bonifácové
genitiv	Bonifáce	Bonifáců
dativ	Bonifáci / Bonifácovi	Bonifácům
akuzativ	Bonifáce	Bonifáce
vokativ	Bonifáci	Bonifácové
lokál	Bonifáci / Bonifácovi	Bonifácích
instrumentál	Bonifácem	Bonifáci

význam

1. mužské osobní jméno

překlady

1. jméno

   • angličtina: Boniface m, Bonifatius
   • francouzština: Boniface m
   • italština: Bonifazio m
   • latina: Bonifatius m
   • maďarština: Bonifác
   • němčina: Bonifatius m, Bonifaz m
   • ruština: Бонифаций, Вонифатий m
   • řečtina: Βονιφάτιος m, Ευτύχης m

související

• Bonifácův
• Pankrác
• Servác
• bonifácovský

externí odkazy

• Rozcestník Bonifác ve Wikipedii