osobní

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

dělení[editovat]

  • osob-ní

přídavné jméno[editovat]

  • měkké

skloňování[editovat]

číslo jednotné množné
pád \ rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ osobní osobní osobní osobní osobní osobní osobní osobní
genitiv osobního osobního osobní osobního osobních osobních osobních osobních
dativ osobnímu osobnímu osobní osobnímu osobním osobním osobním osobním
akuzativ osobního osobní osobní osobní osobní osobní osobní osobní
vokativ osobní osobní osobní osobní osobní osobní osobní osobní
lokál osobním osobním osobní osobním osobních osobních osobních osobních
instrumentál osobním osobním osobní osobním osobními osobními osobními osobními

význam[editovat]

  1. související s určitou osobou či s osobami obecně
    • Tento byt je v osobním vlastnictví.
    • Vychovatelka nepřežila té hanby, dala se přejet u Veleslavína osobním vlakem, který se na té překážce vyšinul z kolejí, přičemž zahynulo osmnáct lidí a dvanáct bylo těžce raněno, mezi zabitými byl obchodník s ptáky.[1]

překlady[editovat]

  1. související s určitou osobou či s osobami obecně

synonyma[editovat]

  1. soukromý

antonyma[editovat]

  1. veřejný, neosobní

související[editovat]

slovenština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈʔɔsɔbniː]

homofony[editovat]

přídavné jméno[editovat]

význam[editovat]

  1. nominativ plurálu mužského rodu životného adjektiva osobný

poznámky[editovat]

  1. Jaroslav Hašek: Moje zpověď