Chors

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

dělení[editovat]

  • Chors

etymologie[editovat]

Nejspíše došlo ve východoslovanském kulturním okruhu ke ztotožnění slovanského Dažboga se starým alanským božsvem, a to ještě v raném slovanském období, kdy ve východní Evropě Slované postupně slavizovali tamní íránojazyčná etnika, jako Alany, Sarmaty, Skyty apod. Šlo tedy o jednoho boha Chorse čili Dažboga. Jméno převzala i mytologie ugrofinskéch Chatnů a Mansů, kde bůh, který nese solární funkce, se nazývá Kors-Torum. Slovo Chors bylo přejato do slovanštiny nejspíše z alanského *chors/churs, které by mělo odpovídat perskému choršed/churšed, kurdskému chūr nebo digorskému chor, vše ve významu „Slunce-král“, odvozeno od avestského chvaršēt, což je z hvarε chšaētεm, kde hvar- znamená „Slunce“ a chša/y/ je „moc, vláda“. Slovo se dochovalo v osetštině, jež je jedinou dochovanou následnickou řečí skytských jazyků včetně alanských, jako хорз (chorz) ve významu dobrý.[1]

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský životný
  • vlastní jméno

skloňování[editovat]

pád \ číslo singulár plurál
nominativ Chors *Chorsové
genitiv Chorse *Chorsů
dativ Chorsovi *Chorsům
akuzativ Chorse *Chorse
vokativ Chorsi *Chorsové
lokál Chorsovi *Chorsích
instrumentál Chorsem *Chorsi

* Plurálové tvary vlastních jmen jsou v podstatě vyloučené, protože vždy označují jednu věc. Jednu výjimku tvoří případy, kdy je jedno jméno přeneseno na základě společného rysu (např. rodu) na více objektů, jimž je pak společné stejné pojmenování (např. v Česku je více Nových Vsí a ve třídě Nováků). Druhou výjimku tvoří příznakové případy, kdy je rozšířen pojmenovávací rozsah pro využití vlastního jména ve funkci obecného jména (např. novodobí Rembrandtové nebo čestní Mirkové Dušínové). Pomnožná vlastní jména (především toponyma) se skloňují v těchto případech podle standardních pravidel skloňování pomnožných jmen (dvoje Tatry apod.).[2]

význam[editovat]

  1. slovanský bůh slunce; nejspíše jiné jméno boha Dažboga, syna Svarogova

překlady[editovat]

  1. slovanský sluneční bůh

související[editovat]

němčina[editovat]

výslovnost[editovat]

podstatné jméno[editovat]

význam[editovat]

  1. genitiv singuláru substaniva Chor

poznámky[editovat]

  1. TÉRA, Michal. Perun. Historie a typologie slovanského hromovládce. 2007. 289 s. Dizertační práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Vladimír Svatoň. s. 96-98. Dostupné online.
  2. PETR, Jan; KOMÁREK, Miroslav; KOŘENSKÝ, Jan, a kolektiv. Mluvnice češtiny (2) Tvarosloví. 1. vyd. Praha : Academia, 1986. 536 s. S. 348.

externí odkazy[editovat]

  • Encyklopedický článek Chors ve Wikipedii