Diskuse:lábcidekl

Podle mě se jasně jedná o okazionalismus, což silně naznačuje vysvětlivka v doloženém užití a velmi nízký výskyt. --Palu (diskuse) 4. 8. 2015, 07:32 (UTC)

Zdroj? --Dubicko (diskuse) 4. 8. 2015, 07:37 (UTC)

Zdrojem je definice okazionalismu. --Palu (diskuse) 4. 8. 2015, 07:52 (UTC)

Takže nemáte zdroj. --Dubicko (diskuse) 4. 8. 2015, 08:00 (UTC)

Zaprvé se zjevnosti nezdrojují. Za druhé chápete, kolegyně, vůbec smysl zdrojování prací? Jak zdrojujete například heslo Argentinka? Například význam, výslovnost, skloňování, že se to dělí tak či onak, že jde o vlastní jméno? Pokud dobře vidím, tak ozdrojované je jen to, že jde o slovo příbuzné slovu Argentina, že je to podstatné jméno a že je to rod ženský + druhý pád singuláru. Celý zbytek je pak zjevný z kontextu, definic různých pojmů a nebo vzorů výslovnosti, skloňování apod. Podle vaší logiky by tak heslo Argentinka s dostupnými zdroji mělo minimum sekcí. Vypadalo by takhle. Prostě nepožadujte zdroje na zjevnosti, zvlášť když je sama nedodávate. --Palu (diskuse) 4. 8. 2015, 08:18 (UTC)

Buďte tak laskav a přestaňte vydávat vaše názory (=vlastní výzkum) za zjevnosti. Děkuji.--Zdenekk2 (diskuse) 4. 8. 2015, 08:28 (UTC)

Jako že můj názor je definice okazionalismu a nebo že můj názor je, že z definice okazionalismu vyplývá nějaký fakt? Skutečně nechápu o čem to mluvíte, protože to nedává smysl. Nicméně budu rád, když se vyjádříte k tématu a řeknete, jaký je váš názor na tuhle věc (nikoliv na mě). --Palu (diskuse) 4. 8. 2015, 08:34 (UTC)

Můj názor je, že není doložen (zdrojem) příznak, přičemž není zjevné, zda to skutečně je okazionalismus.--Zdenekk2 (diskuse) 4. 8. 2015, 09:20 (UTC)

To už zní aspoň jako názor a ne pokřikování. Pojďme to zhodnotit: slovo má velmi nízký počet výskytů (asi v 1 díle) a v nic je vysvětleno poznámkou, z které je patrné, že autor očekává, že nebude obecně srozumitelné. Tohle je zatím velmi zjevné.

Pakliže uznáváte princip, že není potřeba dokládat např. nesporný rod podstatného jména, protože je to patrné z dostupných všeobecně známých materiálů a je to navíc znalost dítěte od základní školy, tak uznáte asi i princip, že pokud je něco patrné z definice, tak to lze prohlásit za ověřené (např. z definice sčítání je patrné, že 1+1=2, z definice ženského rodu je patrné, že jméno žena je ženského rodu, z defince vzoru pán je patrné, jak se skloňuje Dán, ...).

A teď definice okazionalismu: okazionalismus je příležitostný, zpravidla jednorázový autorský neologismus často nějak ozvláštňující situaci nebo vyjadřující osobní postoj pisatele či mluvčího ([1]) nebo taky slovo užité náhodně, řídce, příležitostně, mimořádně ([2]). Pakliže je skutečně pravda, že se slovo vyskytuje jen v jednom autorském díle, kde je navíc vysvětleno, lze se velmi snadno domnívat, že je to slovo užité náhodně, příležitostně a mimořádně a že to může být klidně slovo ozvláštňující situaci nebo vyjadřující osobní postoj pisatele, což je pokud se dobře dívám nachlup stejné tvrzení jako je definice okazionalismu. Jak to na vás působí? --Palu (diskuse) 4. 8. 2015, 09:42 (UTC)

Všechno je to postavené na neomylnosti vyhledávače/ů (malý počet výskytů), což je nesmysl. Co když ve skutečnosti je těch výskytů (už) podstatně více (převzatých či ve více dílech téhož autora) a okazionalismus to byl jen při prvním uvedení?--Zdenekk2 (diskuse) 4. 8. 2015, 10:53 (UTC)

Okazionalismus to bude dokud se to nestane normální součástí jazyka, aspoň oblastně, nářečně nebo třeba hovorově. Pak to ale bude mít určitě výskyty na internetu, vzhledem k tomu, že to je poddruh neologismu.

Máme doloženo, že slovo existuje i jeho význam apod., jediné, co nemáme doloženo, je, jestli je užito více než několikrát, jestli je více než okazionalismem. Myslím, že právě dokud nebude doloženo, že slovo už proniklo do některé vrstvy jazyka, nelze to považovat za něco víc než okazionalismus.

Kdybych měl najít přirovnání, tak je to jako se vzděláním - dokládáte ho pomocí závěrečných vyznamenání a diplomů vzestupně. Všechny zajímá především nejvyšší dosažené vzdělání a to uznají až ve chvíli dokladu. Když doložíte, že máte zákaldní školu, tak nikdo nepožaduje, abyste doložil, že máte jenom základní školu. Protože jestli chcete doložit, že máte víc než základní školu, přinesete další doklady. Nejvyšší doložené vzdělání roste s doklady o něm stejně jako nejvyšší doložená jazyková vrstva, v které se slovo ujme. Nejníže je okazionalismus, který se buď nikam neujme (většinou) a nebo v naprosté menšině se změní v neologismus užívaný ve slangu, oblastně, nářečně apod. Dokládat je potřeba právě tento růst na něco dalšího, nikoliv to, že ještě slovo k tomu dalšímu nevyrostlo. Stejně tak když máte třeba ukončenou základní školu, tak nikde nedokládáte, že třeba ještě nemáte střední apod.. --Palu (diskuse) 4. 8. 2015, 11:05 (UTC)

Jenže to je všechno právě vlastní výzkum na základě vlastních dedukcí, které mohou být správné nebo také nemusí. Pokud není doložen příznak, nemá tam být žádný, nikoliv nejpravděpodobnější nebo nějaký nejnižší možný. Váš přístup naráží i na princip ověřitelnosti, přičemž vámi vyvozovanou zjevnost opět vyvozujete pouze z vlastních dedukcí. Pokud se u některých slov dokládá i bezpříznakovost, pak není možné u jiných uvádět příznaky nějak automaticky bez dokládání, v opačném případě by musela být všechna hesla bez doloženého příznaku nebo doložené bezpříznakovosti (jak je označovat?) považována jako základ za okazionalizmy. Taková praxe ani úzus tu ale není.--Zdenekk2 (diskuse) 4. 8. 2015, 12:42 (UTC)

Nějak nevím, kde bych se mohl v těch dedukcích mýlit, nebo kde je přípustná i jiná varianta. Nicméně k tomu příznaku - když tam nedáte žádný příznak, dáváte tím najevo, že je to součást normální vrstvy jazyka, což ale nekoresponduje s fakty, čili s výskytem. To by potom byl vlastní výzkum, nikoliv označení slova za něco exotického na základě nicotného výskytu. --Palu (diskuse) 4. 8. 2015, 12:49 (UTC)

Jinak hesla, kde není doložen příznak, lze samozřejmě dále zpřesňovat, ale už při zběžném google testu člověk na první pohled spatří, jestli jde o slovo exotické a nebo alespoň v nějaké vrstvě jazyka běžné. --Palu (diskuse) 4. 8. 2015, 12:51 (UTC)

Představte si cizince, který by se naučil slovo lábcidekl a normálně ho používal na základě toho, že u něj chybí příznak, že to slovo se téměř nepoužívá. --Palu (diskuse) 4. 8. 2015, 12:55 (UTC)