Diskuse ke kategorii:Obsahuje 平 čtené jako ヘイ (漢音)
Přidat témaPoslední komentář: před 7 lety od uživatele Auvajs
@Kusurija: Co prosím u těchto kategorií znamená to (漢音) v závorce? --Auvajs (diskuse) 20. 7. 2017, 15:19 (CEST)
- @Auvajs: Typ sinojaponského čtení kandži kan'on. Viz Kategorie:Typ sinojaponského čtení kandži kan'on nebo heslo 漢音. --Kusurija (diskuse) 20. 7. 2017, 15:23 (CEST)
- Díky za odpověď. Jsou pro ty typy sinojaponského čtení české výrazy? --Auvajs (diskuse) 21. 7. 2017, 10:40 (CEST)
- @Auvajs: To je otázka do pranice: samozřejmě jsou to české přepisy japonských termínů. Jejich doslovný překlad do češtiny nedává žádný smysl, protože jde (v japonštině) o zažité zkratky termínů, které samy jsou velmi zahuštěným, zkratkovitým/až metaforickým, popisem souvislostí. Čeští japanologové je používají (samozřejmě v závislosti na tom, jak do hloubky se zabývají tématem, mnozí se spokojí s rozlišením zjednodušeně pouze na on'jomi a kun'jomi - česky sinojaponské čtení a japonské čtení znaků). Je použití výrazu genitiv místo 2. pád českým výrazem? (genitiv je z latiny). Tady je ještě rozdíl v tom, že "genitiv" se uplatní v mnoha jazycích, kan'on se uplatní výhradně pro popis japonštiny (a žádného jiného jazyka). Ačkoliv podobné jevu se vyskytují i v jiných jazycích, které čínština masivně ovlivnila, tam by ovšem zase měly být pro to názvy, korespondující s oněmi jazyky (například korejština, či vietnamština), protože, kan'on, goon, kanjóon, tóon, sóon atd. jsou názvy v japonštině a nikoliv v korejštině/vietnamštině. O nějakých rozumných českých ekvivalentech mi (mně osobně) není známo, takže používám terminologii, jakou znám a jakou jsem slyšel používat. --Kusurija (diskuse) 22. 7. 2017, 12:33 (CEST)
- V obecné rovině – myslím, že by se na českém Wikislovníku měla používat taková terminologie, která se v souvislosti s dotyčným jazykovým jevem používá nejčastěji, resp. nejtypičtěji (což v některých případech bude samozřejmě obtížné určit...) Pokud české učebnice, slovníky, odborné texty o japonštině s těmito výrazy nejčastěji pracují v nějakém českém přepisu, tak bych tomu dal osobně přednost; pokud je častější japonský originál, tak samozřejmě jemu. Jde jen o to, aby to bylo srozumitelné co nejvíce čtenářům. Každopádně jako hlavní (a zatím patrně jediný) autor této kategorizace byste samozřejmě měl mít v otázce pojmenování hlavní slovo. --Auvajs (diskuse) 23. 7. 2017, 22:40 (CEST)
- @Auvajs: To je otázka do pranice: samozřejmě jsou to české přepisy japonských termínů. Jejich doslovný překlad do češtiny nedává žádný smysl, protože jde (v japonštině) o zažité zkratky termínů, které samy jsou velmi zahuštěným, zkratkovitým/až metaforickým, popisem souvislostí. Čeští japanologové je používají (samozřejmě v závislosti na tom, jak do hloubky se zabývají tématem, mnozí se spokojí s rozlišením zjednodušeně pouze na on'jomi a kun'jomi - česky sinojaponské čtení a japonské čtení znaků). Je použití výrazu genitiv místo 2. pád českým výrazem? (genitiv je z latiny). Tady je ještě rozdíl v tom, že "genitiv" se uplatní v mnoha jazycích, kan'on se uplatní výhradně pro popis japonštiny (a žádného jiného jazyka). Ačkoliv podobné jevu se vyskytují i v jiných jazycích, které čínština masivně ovlivnila, tam by ovšem zase měly být pro to názvy, korespondující s oněmi jazyky (například korejština, či vietnamština), protože, kan'on, goon, kanjóon, tóon, sóon atd. jsou názvy v japonštině a nikoliv v korejštině/vietnamštině. O nějakých rozumných českých ekvivalentech mi (mně osobně) není známo, takže používám terminologii, jakou znám a jakou jsem slyšel používat. --Kusurija (diskuse) 22. 7. 2017, 12:33 (CEST)
- Díky za odpověď. Jsou pro ty typy sinojaponského čtení české výrazy? --Auvajs (diskuse) 21. 7. 2017, 10:40 (CEST)