Diskuse s uživatelem:Jnpatera
Vítáme vás na Wikislovníku!
Děkujeme za vaše první příspěvky k tvorbě tohoto otevřeného slovníku.
Doufáme, že se vám zde bude líbit. Do začátku bychom vás rádi informovali o několika užitečných stránkách, které vám mohou pomoci:
- Podmínky pro zařazení hesla
- Co Wikislovník není
- Formát hesla
- Pokud si chcete něco vyzkoušet nanečisto, použijte stránku Pískoviště.
- V případě, že budete mít nějaký návrh na vylepšení nebo dotaz, můžete jej napsat na stránku Pod lípou nebo přímo některému z aktivních správců na jeho diskusní stránku.
Několik dobrých rad:
- Abyste se podepsal(a) na diskusních stránkách, stačí napsat 4 vlnovky
~~~~(nebo je vložit pomocí tlačítka
v liště nad editačním oknem). Naopak v heslech se nepodepisujte. - Pokud si s něčím nevíte rady, podívejte se do nápovědy.
- Opravdu se nebojte editovat. Když se vám občas něco nepovede, jiní to spraví.
Tak ještě jednou vítejte a děkujeme za vaše příspěvky. Doufáme, že se vám přispívání bude dařit.
Jinak já jsem osobně rád, že se tu začíná objevovat i staroslověnština, která je jako jazyk velice zajímavá (alespoň pro mne jako studenta slovanských jazyků) a doposud nám tu chyběla. Ještě jednou vás tedy vítám a doufám, že budete ve svém nadšení pokračovat i nadále. :-) --Aktron 9. 12. 2010, 11:08 (UTC)
Dobrý den, děkuji za přivítání! Máte pravdu, ze staroslověnštiny jsem tu toho také mnoho nenalezl. Nadšení mi rozhodně nechybí, chybí mi pouze čas. Jnpatera 10. 12. 2010, 17:30 (UTC)
Šablona:Stupňování (cu)
[editovat]Dobrý den, šablonu {{Stupňování (cu)}} jsem upravil, aby alespoň fungovala, i když nějaké další dílčí úpravy asi bude v budoucnu potřeba udělat. Nevím, jestli je potřeba tolik parametrů třeba pro komparativ, ale nechal jsem všechny pouze v jedné buňce, jak je zde zvykem a všechny řádky jsou viditelné, alespoň bude jasně vidět, že daný tvar není. Dále bych se chtěl zeptat, jaký je rozdíl mezi šablonami {{Šablona:Adjektivum jmenné (cu)}} a {{Šablona:Adjektivum složené (cu)}}? Podle mě by stačila šablona jedna. --Reaperman 30. 12. 2010, 18:08 (UTC)
- Dobrý den, děkuji Vám za zájem. Např. pro adjektivum добръ existuje relativně dost komparativů (добрѣи/дебрѣи; лѹчии; ѹнии/ѹнѣи; сѹлии/сѹлѣи), proto jsem je měl v úmyslu dávat do políček po (uvedených) dvojicích. Superlativ naji- je charakteristikou prakticky pouze adverbií a proto je zbytečné, aby byl u všech přídavných jmen proškrtnut. Elativ lze tvořit dvěma způsoby: buď předponou prě-, anebo pomocí dzělo. U většiny adjektiv/adverbií by bylo tolik parametrů určitě zbytečné, proto jsem se snažil docílit toho, aby většina políček byla skryta.
Hlavní důvod, proč jsem vytvořil dvě šablony pro adjektiva byla horní lištička, kde je napsáno o jaké skloňování se jedná. :-) Potom mezi nimi existuje ještě jeden dílčí rozdíl - u složeného skloňování se první pád rovná pátemu, zatímco u jmenného ne vždy. To jsem se snažil patřičně zakomponovat i do jejich "kódů". Nicméně musím zčásti uznat oprávněnost argumentu o nadbytečnosti šablon. Jnpatera 30. 12. 2010, 18:40 (UTC)
- Stupňování jsem upravil tak, abyste do něj mohl zadávat komparativy tak, jak jste původně zamýšlel, uvidíme, co nakonec vyjde a jak to bude třeba dále upravit. Řádky jsem zatím nechal zobrazené, když bude třeba, lze je vždycky skrýt dodatečně. Co se týče šablon adjektiv, tak jejich typ bych uváděl mimo tabulku, třeba jako se uvádějí rody substantiv, a obě šablony sloučil do jedné. --Reaperman 30. 12. 2010, 20:53 (UTC)
Moc Vám děkuji za pomoc! A jak to krásně funguje! Šablony se tedy pokusím přetvořit v jednu. Věřím, že to bude vypadat lépe. Jnpatera 30. 12. 2010, 22:26 (UTC)
Podařilo se mi vytvořit šablonu {{Adjektivum (cu)}}, zbylé dvě tedy můžete smazat. (Smazal bych je sám, jen nevím jak.) Dal jsem si tam i jednoduchou podmínku, kterou jsem odkoukal z vašeho přehledného zápisu. :-) Ještě jednou díky! Jnpatera 30. 12. 2010, 23:08 (UTC)
агиѩ
[editovat]Co se poslední dobou stále hlouběji dostávám do slovanských jazyků (a hlavně jižních), ukazuje se, že staroslověnština je stále více potřebným jazykem k mému studiu. Proto jsem se k ní také nenápadně přiblížil :-) Založil jsem tady zkušebně heslo агиѩ podle knížky (event. v souvislosti s ním by bylo možné založit další, např. осьлѩ etc.), ale nevím, nakolik je to správné. Knížku beru jako referenční, ale nevím do jaké míry se jí mohu držet, neboť problematiky znalý nejsem. Aktron 22. 3. 2011, 23:12 (UTC)
- To jsem rád, že vášeň ke staroslověnštině tu nesdílím sám :-) Také mám pocit, že bez staroslověnštiny nelze pochopit velikou část "výjimek" a dalších jevů moderních slovanských jazyků. Pokud bys měl zájem, mohl bych Ti se studiem staroslověnštiny pomoci. Buď pomocí literatury, nebo i jinak.
- - K výše zmíněnému heslu:
- 1) Ve staré cyrilské grafice vypadá písmeno "Н" jako něco mezi "N/H", ale pozor - nejde o písmeno "И".
- 2) Zdá se mi, že autor citované publikace byl ovlivněn svým srbským původem. Ve Večerkově slovníku jsem nalezl heslo "агнѧ", které je doloženo celkem třikrát: "и ꙗкожє агнѧ звѣриѥ" (Supr 471, 27), "и ꙗкожє агнѧ прѣдъ стригѫштиимъ ѥго безъ гласа" (Supr 481, 7), "ѣко агнѧ по срѣдѣ влькъ" (L 10, 3 - Zogr). Oba dva prameny (Supraslský kodex i Zografské čtveroevangelium) důsledně rozlišují měkkost souhlásek. Proto mi přijde zvláštní, jak mohl autor přijít na tvar s měkkým ń - "агнѩ".
- 3) Ve skloňování hlavně pozor na jery; v koncovce nom. duálu neuter by mělo být písmeno jať "ѣ" - tj. "агнѧтѣ". Jnpatera 24. 3. 2011, 23:19 (UTC)
- Dobře. Já se tedy podívám do tý knížky ještě jednou, jestli jsem náhodou něco nepřehlédl. To, že se autor někde nechal unést, mi připadá celkem logické; očekával jsem to a proto jsem se ozval - přecijen mám jistou zkušenost s tím, jak Srbové a ostatní okolní národy k řadě jazykovědných problémů přistupují (Srbové národ nejstarší a Dubrovník je srbské město). Za nabídku pomoci ve studiu moc díky, budu o ní uvažovat :-) --Aktron 26. 3. 2011, 18:11 (UTC)
- Ještě jsem tu zapomněl zdůraznit, že tvar "agiję" nemohl ve staroslověnštině existovat už jen kvůli slabice "gi". Pokud ses tedy nepřehlédl ty, mám vážný důvod se domnívat, že je chyba na straně autora knížky. :-) Doufám, že nepůsobím příliš sebestředně. Vlastně je to jedna z věcí, které se velmi obávám - zatím se tu nevyskytl nikdo, kdo by mi zkritizoval mé zdejší výtvory. Jinak, jihoslovanská slavistika a celý onen "národní přístup" mi, slušně řečeno, také příliš neimponuje.. Jasně, budeš-li mít zájem, neváhej. :-) Jnpatera 26. 3. 2011, 21:37 (UTC)
pitomec
[editovat]Dobrý den, mohl byste přidat, pokud můžete, do tohoto hesla etymologii? Viz Diskuse:pitomec. Nebo pomozte najít kolegu, který by ji přidat mohl. Děkuji. --Kusurija (diskuse) 23. 11. 2012, 09:22 (UTC)
- I když Vám bohužel nemohu zcela vyhovět, protože nevlastním etymologický slovník českého jazyka, pokusím se alespoň nastínit původ slova v diskusi. Jnpatera (diskuse) 25. 11. 2012, 14:12 (UTC)
- Jsem inkluzionista, tudíž toho názoru, že alespoň nějak provizorně by se tam tyto, podle mého názoru důležité a zajímavé souvislosti, měly umístit. Až se najde někdo, kdo tomu rozumí lépe a/nebo má k tomu nějaké odkázatelné materiály, tak to může opravit/upřesnit/doplnit. --Kusurija (diskuse) 25. 11. 2012, 15:26 (UTC)
- Omluvám se, že jsem v minulém příspěvku nezdvořile vynechal pozdrav. Byl jsem doslova pohlcen hledáním ve slovnících. Tak Vás tedy zdravím alespoň nyní! V etymologii by se snad dalo použít staročeské adejktivum "pitomý". Jen se mi zdá trochu problematické, že toto slovo má už širší význam. Bohužel stará čeština není úplně moje parketa, zvláště co se slovní zásoby týče. Jnpatera (diskuse) 26. 11. 2012, 21:30 (UTC)
Přízvuk v litevštině
[editovat]Abych byl upřímný, velmi mě potěšilo, že zakládáte litevská slova včetně přízvuku. Chtěl bych se Vás zeptat, zda se v současné litevštině kvalita a poloha přízvuku dodružuje, a zda byste mi nedokázal popsat jeho přibližnou fonetickou realizaci. Děkuji za odpověď. Jnpatera (diskuse) 26. 11. 2012, 21:30 (UTC)
- V moderní litevštině se poloha a zejména kvalita přízvuku silně dodržuje, v některých slovech se i dost často chybuje (například vlivem ruštiny/Rusů, trvale žijících v Litvě. Chyby v přízvuku vyvolávají někdy smích/veselí, jindy pohoršení nad neúctou chybujícího k jazyku, někdy může vyvolat nedorozumění, když slovo s jinou polohou přízvuku má jiný význam, jindy může vést k nepochopení, potože naslouchající nabyde dojmu, že šlo o přeřeknutí či přeslechnutí a že mluvčí měl na mysli jiné, podobné slovo s takovým stylem umístění přízvuku. Někdy chyby v přízvuku působí neutrálně (kromě pedagogů ovšem), protože u některých slov z toho důvodu k nedorozumění nedojde a u dalších bývá chybováno dosti často - na takové chyby řadový litevec nezareaguje a rozčiluje to jen litevštináře. Vcelku je poměr slov na přízvuk citlivých ku necitlivým asitak 1 : 1. Popsat jeho přibližnou fonetickou realizaci si moc netroufám, abych nebyl zkritizován (1.), ani moc neumím graficy tyto záležitosti vyjádřit (2.) a ani sám ve své promluvě neumím správně přízvuk "vyloudit", od jistého věku člověk pozbývá schopnosti správně odposlouchat a reprodukovat přízvuk. Takže v tomto směru jsem již beznadějný, dělám v tomto sice menší chyby v přízvuku, než řadoví Rusové starší (nebo mojí) generace, ale tyto drobnější chyby jsou u mne častější a soustavné a při nejlepší vůli se jich nedokýžu vyvarovat zcela. Jinak asi nejjednodušší laické/amatérské vysvětlení pro vlnivý přízvuk je, že se rovná délce v češtině a to i u slabikotvorných souhlásek l a r. Zbylé dva přízvuky neumím dost dobře vysvětit a v některých případech ani při poslechu rozlišit. --Kusurija (diskuse) 26. 11. 2012, 23:34 (UTC)