Hucul

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Možná hledáte hucul.

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ɦʊt͡sʊl]

dělení[editovat]

  • Hu-cul

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský životný
  • vlastní jméno

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ Huculové / Huculi
genitiv Hucula
dativ Huculovi Huculům
akuzativ Huculy
vokativ Hucule
lokál Huculech
instrumentál Huculy

význam[editovat]

  1. příslušník východoevropského národa
    • Skutečnost, že tu po staletí žilo vedle sebe tolik národností jako snad nikde jinde v Evropě (Ukrajinci, Rusíni, Huculové, Poláci, Židé, Němci, Arméni, usadili se tu i Řekové, Srbové, Uhři, Italové, dokonce i Skoti, Tataři, Gruzínci a taky Češi) a že etnické různorodosti odpovídala i pestrost konfesijní (působila tu pravoslavná, (…)katolická církev, arménská apoštolská církev, svou víru tu mohli vyznávat samozřejmě židé, mezi nimi třeba i Karaimci, a taky muslimové) vám už ale dnes připomenou jen jejich svatostánky a názvy ulic kolem Rynku ohraničující okrsky někdejších menšin: Starojevrejskaja, Virmenskaja (Arménská), Serbskaja…. (…) Než Maďaři obsadili Podunajskou nížinu, tvořil[i Bojkové] jakousi spojku mezi východními a jižními Slovany, na západě sousedili s Lemky, na východě s Huculy a od obou se liší nářečím, oděvem, jazykem i zvyky, nejblíže prý mají k Ukrajincům.[1]
  2. plemeno malých houževnatých koní, kteří získali jméno po tomto etniku

překlady[editovat]

  1. příslušník horalského etnika z dnešní Ukrajiny
  2. kůň

    synonyma[editovat]

    1. hucul; huculský kůň

    související[editovat]

    poznámky[editovat]

    1. Jarmila JOHNOVÁ: Ukrajina, jakou už nikdy nespatříte, 10. srpna 2022