Kyje
Možná hledáte kyje.
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [kɪjɛ]
dělení
[editovat]- Ky-je
etymologie
[editovat]Podle legend se jméno Kyje odvozuje od 800 kyjů, které zde v dávných dobách kmen Čechů získal od svých protivníků, kteří je chtěli násilím vyhnat pryč.[1] Ve skutečnosti je název odvozen buď z vlastního jména Kyj jako „ves Kyjů“, tzn. Kyjovy rodiny,[2] anebo přímo z apelativa kyj jako původní pomístní název.[3]
podstatné jméno
[editovat]- rod ženský
- pomnožné
- vlastní jméno
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | — | Kyje |
| genitiv | — | Kyjí / Kyj |
| dativ | — | Kyjím |
| akuzativ | — | Kyje |
| vokativ | — | Kyje |
| lokál | — | Kyjích |
| instrumentál | — | Kyjemi |
význam
[editovat]- čtvrť ve východní části Prahy, historická část Prahy 14
- Až do poloviny 19. století vlastnil oblast Kyjí rod Lichtenštejnů.[1]
překlady
[editovat]- čtvrť
- němčina: Keeg s
související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ 1,0 1,1 Jak jsme žili v Československu. Kyje - čtvrť s atmosférou venkova. Pražský deník, 14. prosince 2018, dostupné online
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: jejich vznik, původní význam a změny. 1. vyd. Díl II. CH–L. Praha : Česká akademie věd a umění, 1949. 706 s. Heslo „Kyje“, s. 464.
- ↑ SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách: jejich vznik, původní význam a změny. 1. vyd. Díl V: Dodatky k dílu Antonína Profouse. Praha : Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 673 s. Heslo „Kyje“, s. 217.
externí odkazy
[editovat]
Článek Kyje ve Wikipedii
