Machna
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Možná hledáte machna.
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [maxna]
dělení
[editovat]- Mach-na
podstatné jméno (1)
[editovat]- rod mužský
- vlastní jméno
skloňování
[editovat]pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | Machna | Machnové |
genitiv | Machny | Machnů |
dativ | Machnovi | Machnům |
akuzativ | Machnu | Machny |
vokativ | Machno | Machnové |
lokál | Machnovi | Machnech |
instrumentál | Machnou | Machny |
význam
[editovat]- (archaicky) varianta rodného jména Mach[1]
- Kdysi soudili se páni o les. Sedlák, který nazýval se Machna, byl tehdy svědkem a jak tehdy zvykem bylo, musil vstoupiti do jámy v lese a tam pod přísahou svědčiti.[2]
podstatné jméno (2)
[editovat]- rod ženský
- vlastní jméno
skloňování
[editovat]pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | Machna | Machny |
genitiv | Machny | Machen |
dativ | Machně | Machnám |
akuzativ | Machnu | Machny |
vokativ | Machno | Machny |
lokál | Machně | Machnách |
instrumentál | Machnou | Machnami |
význam
[editovat]- (archaicky) varianta rodného jména Markéta, snad také Magdalena[1]
- (archaicky) vězení v Kouřimi v 16. století[3]
související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ 1,0 1,1 GEBAUER, Jan. Slovník staročeský. Praha : Academia / Ústav pro jazyk český, rev. 2015-06-09, [cit. 2015-07-14]. Kapitola Machna.
- ↑ František Sláma: Slezské pohádky a pověsti
- ↑ KOTT, František Štěpán. Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. Svazek 7. Praha : František Šimáček, 1893. Dostupné online. Heslo „Machna“, s. 1319.