machna
Možná hledáte Machna.
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈmax.na]
dělení
[editovat]- mach-na
varianty
[editovat]etymologie
[editovat]Staročesky[1] a slovensky je machna ve významu divoká svině. Z toho přeneseno na význam tlustá žena. Srovnej s valašským mach (prase), chodským bachna (tlusté, až nemotorné zvíře; přeneseně také tlustá žena), západomoravským lachna (tlustá žena). Vše vychází pod vlivem staročeského osobního jména Machna (z Markéta nebo z Magdaléna - srovnej s manda z Mandalena) z německého Bache (divoká svině) odkud vychází i spisovné bachyně.[2][3]
podstatné jméno
[editovat]- rod ženský
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | machna | machny |
| genitiv | machny | machen |
| dativ | machně | machnám |
| akuzativ | machnu | machny |
| vokativ | machno | machny |
| lokál | machně | machnách |
| instrumentál | machnou | machnami |
význam
[editovat]synonyma
[editovat]- (neutrálně) bachyně, divoká svině
- (archaicky) macna, měchna
související
[editovat]poznámky
[editovat]- Slovník nářečí českého jazyka. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, dialektologické oddělení, [cit. 2020-06-02]. Heslo bachna.
- ↑ 1,0 1,1 KOTT, František Štěpán. Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. Svazek 1. Praha : J. Kolář, 1878. Dostupné online. Heslo „Machna“, s. 965.
- ↑ MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. 2., opravené a doplněné vyd. Praha : Academia, 1968. 868 s. Heslo „machna“, s. 348.
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Verze 1.0. Leda, 2007. Heslo „machna“
- ↑ BAŤA, Josef. Lidová rčení z Benešovska. Naše řeč, 1938, roč. 22, čís. 8. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
Dovolím si poznamenat, že tvrzení v článku "Srovnej s valašským mach (prase)" je nepravdivé. Neskromně tvrdím, že valašskému nářečí rozumím poměrně dost dobře a nikdy jsem se s výrazem "mach", který by označoval prase nikdy nesetkal. S pozdravem Tomáš Lédr