dezolát

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈdɛzɔlaːt]

etymologie

V životném politizujícím významu se slovo v češtině vyskytuje až počátkem 20.let 21.století. Dotehdejší význam byl z žargonu psychiatricko-psychologického. Vychází patrně z anglického výrazu desolate a zřejmě také z francouzského désolé, kterážto obě slova pocházejí z latinského desolatus, jež odvozeno od slovesa dēsōlārī — opouštět, zanechávat, ponechávat na pospas, které vychází z adjektiva sōlus ― sám, samoten. Srovnej např. francouzské désolément, désolation, španělské consuelo, české konzole.
Nelze vyloučit, že v nejnovějším významovém posunu sehrála roli i slova dezinformace, dezinterpretace. — K psychiatrickému podvýznamu srovnej např. výrazy jako frustrát, deprivant, jež také přešly z původně odborného jazyka do oblasti obecnějších pejorativ, nadávek.

dělení

• de-zo-lát

podstatné jméno (1)

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	dezolát	dezoláti
genitiv	dezoláta	dezolátů
dativ	dezolátovi	dezolátům
akuzativ	dezoláta	dezoláty
vokativ	dezoláte	dezoláti
lokál	dezolátovi	dezolátech
instrumentál	dezolátem	dezoláty

význam

1. (neologismus, hanlivě) člověk, který šíří dezinformace a propadl jim; zpravidla odmítá autoritu státu a státních institucí, úlohu tradičních elit a je náchylný ke konspiračnímu myšlení
   • Na demonstraci se sešli dezoláti z celého Česka.
   • Je zajímavé pozorovat, jak každý prožívá improvizaci rozdílně, a také pozorovat míru exprese jednotlivých účastníků dramaterapie. M. se držel spíše zpátky a založil svou vlastní podskupinu „dezolátů“ do které se postupně přidávali další členové. Někteří měli tendenci zažehávat větší akci.
   • „Kolem sebe vidím tendence k omezování svobody slova, skandalizaci, nálepkování, vylučování z veřejného prostoru slovy dezolát, chcimír, odpírač,“ tvrdí Kovářová.
2. (hanlivě) ztroskotanec, člověk, který je neúspěšný vlivem svých nízkých duševních schopností
   • Dezolát řekl matce, že jestli mu nedá peníze, vezme si je násilím.

překlady

1. člověk šířící dezinformace

   • slovenština: dezolát m
2. —

podstatné jméno (2)

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	dezolát	dezoláty
genitiv	dezolátu	dezolátů
dativ	dezolátu	dezolátům
akuzativ	dezolát	dezoláty
vokativ	dezoláte	dezoláty
lokál	dezolátu	dezolátech
instrumentál	dezolátem	dezoláty

význam

1. dezolátní stav
2. stavební objekt v neutěšeném stavu

externí odkazy

• Google Books. Vyhledávání výrazů "dezoláti", "dezolátů", "dezolátech", "dezolát", "dezolátům", "dezoláta", "dezoláte", "dezolátem", "dezolátovi" pro češtinu.
• Český národní korpus. Vyhledávání skrze KonText, korpus syn_v12, heslo dezolát (nutno zadat ručně). Dále report Slovo v kostce.
• Wikizdroje. Vyhledávání výrazu "dezolát".