čeština
výslovnost
etymologie
Od českého pocítiti vycházejícího ze staročeského pocútiti (ve staročeštině byl pro pocit výraz počutie [1] ), odvozeného od cútiti . K němu existují ekvivalenty ve všech slovanských jazycích. Vykládá se mylnou dekompozicí z praslovanského *ot-jutiti (původně „octnout se ve stavu bdělém, být schopen vnímání“[2] ), což má podobný základ jako *jutro („jitro, doba procitnutí“).[3]
podstatné jméno
skloňování
pád
sg
pl
nom
pocit
pocity
gen
pocitu
pocitů
dat
pocitu
pocitům
acc
pocit
pocity
voc
pocite
pocity
loc
pocitu
pocitech
ins
pocitem
pocity
význam
smyslový nebo pocitový zážitek , popřípadě stav
pocit chladu
radostný pocit
uvědomění si něčeho
pocit odpovědnosti
synonyma
vjem , zážitek , dojem
vědomí , tušení , potucha , intuice
související
překlad
1. smyslový nebo pocitový zážitek, stav
Šablona:Vršek
Šablona:Střed
Šablona:Spodek
2. uvědomění si něčeho
Šablona:Vršek
Šablona:Střed
Šablona:Spodek
slovenština
výslovnost
podstatné jméno
skloňování
pád
sg
pl
nom
pocit
pocity
gen
pocitu
pocitov
dat
pocitu
pocitom
acc
pocit
pocity
loc
pocite
pocitoch
ins
pocitom
pocitmi
význam
smyslový nebo pocitový zážitek , popřípadě stav
pocit chladu
radostný pocit
uvědomění si něčeho
pocit odpovednosti
synonyma
vnem , zážitok , dojem
vedomie , tušenie , potucha , intuícia
související
poznámky
↑ BĚLIČ, Jaromír; KAMIŠ, Adolf; KUČERA, Karel. Malý staročeský slovník. 1. vydání. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, c1978. Heslo „počutie“, s. 310.
↑ HOLUB, Josef; LYER, Stanislav. Stručný etymologický slovník jazyka českého. 2. vydání. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1978. ISBN 80-04-23715-0 . Heslo „cítiti“, s. 108.
↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Leda, 2001. ISBN 80-85927-85-3 . Heslo „cítit“, s. 107.