Wikislovník:Výslovnost/čeština

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

Následující tabulky slouží jen pro potřeby Wikislovníku. Použité zkratky: IPA – International Phonetic Alphabet (Mezinárodní fonetická abeceda), ČFT – Česká fonetická transkripce. Podrobné informace naleznete ve Wikipedii.

Znak Výskyt Symbol IPA Použití IPA Symbol ČFT Použití ČFT
a ahoj a aɦɔj a ahoj
á kára kra kra
b být b biːt b biːt
rub p p p rup
c c t͡s vjɛt͡s c vjec
č čin t͡ʃ t͡ʃɪn č čin
čba d͡ʒ lɛːd͡ʒba leːba
d da d vjɛda d vjeda
led t t t let
díra, děti ɟ ɟiːra, ɟɛcɪ ď ďiːra, ďeťi
ď ďábel ɟ ɟaːbɛl ď ďaːbel
teď c c ť teť
dz Ševardnadze d͡z ʃɛvarnad͡zɛ dz ševarnadze
bán d͡ʒ d͡ʒbaːn baːn
e les ɛ lɛs e les
é lék ɛː lɛːk lk
ě věc vt͡s je vjec
jemně ɛ jɛmɲɛ e jemňe
měsíc ɲɛ mɲɛsiːt͡s ňe mňesiːc
f foukat f fɔʊ̯kat f fou̯kat
g guma g gʊma g guma
demagog k dɛmagɔk k demagok
h ha ɦ vaːɦa h vaːha
tah x tax ch tach
ch chyba x xɪba ch chiba
i líbit ɪ liːbɪt i liːbit
i
(v ia, ie, ii, io, iu
kromě složenin
typu multietnický
)
mánie /ije/ ɪj maːnɪjɛ ij maːnije
í líbit lbɪt lbit
j pij j j j pij
k kůň k kuːɲ k kuːň
l líbit l liːbɪt l líbit
l
(slabikotvorné)
vlk vk vk
m mít m miːt m miːt
m
(slabikotvorné)
sedm sɛd sed
n nula n nʊla n nula
nic ɲ ɲɪt͡s ň ňic
n
(před k a g)
lanko, mango ŋ laŋkɔ, maŋ ŋ laŋko, maŋgo
ň píseň ɲ piːsɛɲ ň piːseň
o voda ɔ vɔda o voda
ó gól ɔː gɔːl gl
p pe, trup p lɛːpɛ, trʊp p leːpe, trup
r ryba r rɪba r riba
r
(slabikotvorné)
krk kk kk
ř
(znělé)
řepa, pařit ɛpa, paɪt ř řepa, pařit
ř
(neznělé)
vař, třít r̝̊ var̝̊, tr̝̊iːt ř̭ vař̭, tř̭iːt
s les s s s les
š veš ʃ ʃ š veš
t let t t t let
ticho c cɪxɔ ť ťicho
ť leť c c ť leť
zaplaťbůh ɟ zaplaɟbuːx ď zaplaďbuːch
u guma ʊ gʊma u guma
u
(po a, e, o)
louže ʊ̯ ʊ̯žɛ lože
ú úkol kɔl kol
ů dům dm dm
v věc v vjɛt͡s v vjec
lev f f f lef
x xylofon ks ksɪlɔfɔn ks ksilofon
y byl ɪ bɪl i bil
ý být bt bt
z zima z zɪma z zima
lez s s s les
ž život ʒ ʒɪvɔt ž život
ž ʃ vjɛʃ š vješ
hranice slabik aerosol . a.ɛrɔsɔl . a.ɛrɔsɔl

Poznámka: Některé prohlížeče mohou mít problém se zobrazováním znaků IPA, především diakritických znamének.

Slova cizího původu[editovat]

Ve výslovnosti slov cizího původu se vyskytují některé odlišnosti:

  • Skupiny di, ti, ni se čtou tvrdě, tj. , , ; např. dieta,.
  • Kolísá délka samohlásek v zápisu i ve výslovnosti; např. citron, citrón.
  • Písmeno s obklopené samohláskami se často čte jako z, např. ve slově renesance.
  • Skupina hlásek th se čte jako t, např. ve slově thulium.
  • Zdvojené souhlásky se čtou pouze jednou, např. buddha, gauss

Související články[editovat]

Literatura[editovat]

  • DUBĚDA, Tomáš. Jazyky a jejich zvuky. Univerzálie a typologie ve fonetice a fonologii. Praha : Karolinum. ISBN 80-246-1073-6.
  • KRČMOVÁ, Marie. Úvod do fonetiky a fonologie pro bohemisty. Ostrava : Filozofická fakulta OU. ISBN 80-7368-213-3.
  • PALKOVÁ, Zdena. Fonetika a fonologie češtiny. Praha : Karolinum. ISBN 80-7066-843-1.

Externí odkazy[editovat]