abdikovat

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈʔab.dɪ.kɔ.vat]

dělení

• ab-di-ko-vat

varianty

• (knižně) (zastarale) abdikovati

sloveso

• intranzitivní
• dokonavé i nedokonavé

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	abdikuji / (hovorově) abdikuju	abdikuješ	abdikuje	abdikujeme	abdikujete	abdikují / (hovorově) abdikujou

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	abdikuj	abdikujme	abdikujte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	abdikoval	abdikovala	abdikovalo	abdikovali	abdikovaly	abdikovala
trpné	abdikován	abdikována	abdikováno	abdikováni	abdikovány	abdikována

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	abdikuje	abdikujíc	abdikujíce

význam

1. vzdát se trůnu nebo funkce
   • Královna abdikovala a její syn se stal králem.

překlady

1. vzdát se funkce

   • angličtina: abdicate
   • francouzština: abdiquer
   • japonština: 退位する, 位を退く, 位を受ける
   • litevština: atsistatydinti
   • němčina: abdanken, zurücktreten, (zastarale) abdizieren
   • nizozemština: abdiqueren
   • okcitánština: abdicar
   • polština: abdykować
   • slovenština: abdikovať, odstúpiť
   • španělština: abdicar

synonyma

1. odstoupit, rezignovat