absolutní

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [apsɔlʊtɲiː]

dělení[editovat]

  • ab-so-lut-ní

etymologie[editovat]

Z latinského absolutus (úplný, naprostý), trpného příčestí absolvere (zprostit) < ab- + solvere, tedy vlastně „oproštěný od všeho“.[1]

přídavné jméno[editovat]

  • měkké

skloňování[editovat]

Číslo singulár plurál
Rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ absolutní absolutní absolutní absolutní absolutní absolutní absolutní absolutní
genitiv absolutního absolutního absolutní absolutního absolutních absolutních absolutních absolutních
dativ absolutnímu absolutnímu absolutní absolutnímu absolutním absolutním absolutním absolutním
akuzativ absolutního absolutní absolutní absolutní absolutní absolutní absolutní absolutní
vokativ absolutní absolutní absolutní absolutní absolutní absolutní absolutní absolutní
lokál absolutním absolutním absolutní absolutním absolutních absolutních absolutních absolutních
instrumentál absolutním absolutním absolutní absolutním absolutními absolutními absolutními absolutními

stupňování[editovat]

stupeň tvar
pozitiv absolutní
komparativ absolutnější
superlativ nejabsolutnější

význam[editovat]

  1. naprostý, nepodmíněný, dokonalý, s ničím nesrovnatelný
    • Na takové požadavky reagovali absolutním odmítnutím.
  2. samovládný, nezávislý, svrchovaný[2]
    • Jedinou absolutní monarchií v Evropě je Vatikán.

překlady[editovat]

naprostý

antonyma[editovat]

  1. relativní, podmíněný
  2. konstituční

související[editovat]

slovní spojení[editovat]

poznámky[editovat]

  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Verze 1.0. Leda, 2007. Heslo „absolutní“
  2. Slovník spisovného jazyka českého [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2014-04-07]. Heslo absolutní.