amant
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [ˈˀamant]
dělení[editovat]
- amant
etymologie[editovat]
Z francouzského amant.
podstatné jméno[editovat]
- rod mužský životný
skloňování[editovat]
| pád \ číslo | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | amant | amanti |
| genitiv | amanta | amantů |
| dativ | amantu / amantovi | amantům |
| akuzativ | amanta | amanty |
| vokativ | amante | amanti |
| lokál | amantu / amantovi | amantech |
| instrumentál | amantem | amanty |
význam[editovat]
- (v obecném jazyce, hanlivě, zastarale) milenec
- Kdyby žila v době rokoka, kráčel bych s ní kolem potoka, pak bych se sklonil jako amant k ní a říkal tyto verše galantní[1]
synonyma[editovat]
francouzština[editovat]
výslovnost[editovat]
podstatné jméno[editovat]
- rod mužský
skloňování[editovat]
| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | amant | amants |
význam[editovat]
související[editovat]
latina[editovat]
sloveso[editovat]
význam[editovat]
třetí osoba plurálu indikativu prézentu aktiva slovesa amāre — milují, mají rádi
synonyma[editovat]
poznámky[editovat]
- Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český, [cit. 2014-12-16]. Heslo amant.
- ↑ Zdeněk Svěrák - Jaroslav Uhlíř: Vlčí máky