autentický

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [aʊ̯tɛntɪt͡skiː]

etymologie[editovat]

Z latinského authenticus (původní, pravý).

varianty[editovat]

přídavné jméno[editovat]

  • tvrdé

skloňování[editovat]

číslo jednotné množné
pád \ rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ autentický autentický autentická autentické autentičtí autentické autentické autentická
genitiv autentického autentického autentické autentického autentických autentických autentických autentických
dativ autentickému autentickému autentické autentickému autentickým autentickým autentickým autentickým
akuzativ autentického autentický autentickou autentické autentické autentické autentické autentická
vokativ autentický autentický autentická autentické autentičtí autentické autentické autentická
lokál autentickém autentickém autentické autentickém autentických autentických autentických autentických
instrumentál autentickým autentickým autentickou autentickým autentickými autentickými autentickými autentickými

stupňování[editovat]

stupeň tvar
pozitiv autentický
komparativ autentičtější
superlativ nejautentičtější

význam[editovat]

  1. původní, pravý
    • autentická nahrávka, autentický podpis
    • Okolnosti každého převratu bude možno vždy zjistiti, je-li jen dosti a to autentických dokladů. Ale žádné sebe větší bohatství dokladů nepostačí nám na zjištění chvíle, kdy změna nastala.[1]

překlady[editovat]

  1. původní, pravý

synonyma[editovat]

  1. původní, pravý

antonyma[editovat]

  1. nepravý, falešný, podvržený

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. BUCKLE, Henry Thomas. Dějiny vzdělanosti v Anglii. [s.l.] : [s.n.]. S. 231.

externí odkazy[editovat]