autodidakt

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈʔaʊ̯tɔdɪdakt]

etymologie

Novolatinské autodidactus. Složené ze starořeckých základů αὐτo- a διδακτ-. Případně i přímo ze starořeckého αὐτοδίδακτος. Srovnej např. autocenzura, didaktika.

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	autodidakt	autodidakti / autodidaktové
genitiv	autodidakta	autodidaktů
dativ	autodidaktu / autodidaktovi	autodidaktům
akuzativ	autodidakta	autodidakty
vokativ	autodidakte	autodidakti / autodidaktové
lokál	autodidaktu / autodidaktovi	autodidaktech
instrumentál	autodidaktem	autodidakty

význam

1. ten, kdo se učí sám
   • Nepřišel tedy do Prahy nepřipraven i v pomocných vědách, neboť znal více, než se má za to, ačkoli se nazval skromně autodidaktem, tedy samoukem.
   • Pavel Smrž, ač v botanice autodidakt, byl nejtalentovanějším mužem, který v té době řídil dnes 110 let starou Botanickou zahradu Liberec (dříve Severočeskou botanickou zahradu).

překlady

1. ten, kdo se učí sám

   • angličtina: autodidact, self-taught person
   • dánština: autodidakt c
   • esperanto: memlernanta
   • finština: itseoppinut
   • francouzština: autodidacte m
   • polština: samouk m
   • ruština: самоучка m

synonyma

1. samouk

související

• autodidaktický

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2016-12-15]. Heslo autodidakt.