autodidakt

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈʔaʊ̯tɔdɪdakt]

etymologie[editovat]

Novolatinské autodidactus. Složené ze starořeckých základů αὐτo- a διδακτ-. Případně i přímo ze starořeckého αὐτοδίδακτος. Srovnej např. autocenzura, didaktika.

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský životný

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ autodidakt autodidakti / autodidaktové
genitiv autodidakta autodidaktů
dativ autodidaktu / autodidaktovi autodidaktům
akuzativ autodidakta autodidakty
vokativ autodidakte autodidakti / autodidaktové
lokál autodidaktu / autodidaktovi autodidaktech
instrumentál autodidaktem autodidakty

význam[editovat]

  1. ten, kdo se učí sám
    • Nepřišel tedy do Prahy nepřipraven i v pomocných vědách, neboť znal více, než se má za to, ačkoli se nazval skromně autodidaktem, tedy samoukem.[1]
    • Pavel Smrž, ač v botanice autodidakt, byl nejtalentovanějším mužem, který v té době řídil dnes 110 let starou Botanickou zahradu Liberec (dříve Severočeskou botanickou zahradu).[2]

překlady[editovat]

  1. ten, kdo se učí sám

synonyma[editovat]

  1. samouk

související[editovat]

poznámky[editovat]

  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2016-12-15]. Heslo autodidakt.
  1. TRAUB, Hugo. Fr. Palacký. Praha : F. Topič, [1924]. Dostupné online.
  2. KOTLABA, František; STUDNIČKA, Miroslav. Kým byl Pavel Smrž pro botanické zahrady v Liberci a v Praze (nekrolog opožděný o 22 let). Zprávy České botanické společnosti, 2005, roč. 40, čís. 2, s. 315. Dostupné online. ISSN 1211-5258.