bil

čeština

výslovnost

• IPA: [bɪl]

homofony

• byl
• Bill

dělení

• bil

sloveso (1)

význam

1. příčestí minulé jednotného čísla mužského rodu slovesa bít
   • Bil jste se za ty, kteří nemohou, a za ty, kteří nechtějí se bíti.

sloveso (2)

význam

1. druhá osoba jednotného čísla rozkazovacího způsobu slovesa bílit

synonyma

1. bíli

dánština

výslovnost

• IPA: [biːˀl]

podstatné jméno

• rod společný

skloňování

Substantivum (i)	Singulár		Plurál
	Neurčitý	Určitý	Neurčitý	Určitý
Nominativ	bil	bilen	biler	bilerne
Genitiv	bils	bilens	bilers	bilernes

význam

1. auto

norština (bokmål)

výslovnost

• IPA: [biːl]

podstatné jméno

• rod mužský

význam

1. auto, automobil

norština (nynorsk)

výslovnost

• IPA: [biːl]

podstatné jméno

• rod mužský

význam

1. auto, automobil

švédština

výslovnost

• IPA: [biːl]
•  bil^{? • info}

podstatné jméno

• rod společný

skloňování

Substantivum (i)	singulár		plurál
	neurč.	urč.	neurč.	urč.
nominativ	bil	bilen	bilar	bilarna
genitiv	bils	bilens	bilars	bilarnas

význam

1. auto, automobil

související

• husbil

volapük

podstatné jméno

skloňování

Substantivum

pád	singulár	plurál
nominativ	bil	bils
genitiv	bila	bilas
dativ	bile	biles
akuzativ	bili	bilis
vokativ	o bil	o bils

význam

1. pivo

související

• biladlinap
• biladom
• bilaglät
• bilaköp
• bilalef
• bilatub
• bilel
• bilen
• bilön
• bilöt
• bilop