blanc

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

francouzština[editovat]

výslovnost[editovat]

etymologie[editovat]

Přes starofrancouzštinu z pozdnělatinského blancus, které je výpůjčkou z textově nedoloženého franckého *blank, jež z předpokládaného pragermánského *blankaz. Srovnej zejména italské bianco, španělské blanco, anglické a německé blank.

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský

skloňování[editovat]

pád \ číslo singulár plurál
nominativ blanc blancs

význam[editovat]

  1. běloch
    • Le blanc est en effet extrêmement salissant. Aussi les blancs se découvraient-ils du jour au lendemain plus blancs que jamais, baignés, neufs, siestant à l'ombre de leurs villas, grands fauves à la robe fragile. Dans le haut quartier n’habitaient que les blancs qui avaient fait fortune.[1]
  2. bílá barva
  3. mezera, prázdné místo
  4. vaječný bílek

přídavné jméno[editovat]

skloňování[editovat]

rod singulár plurál
mužský blanc blancs
ženský blanche blanches

význam[editovat]

  1. bílý
  2. čistý, prázdný, nepopsaný
  3. (člověk) bílé rasy, bělošský

antonyma[editovat]

  1. noir
  2. noir, nègre

slovní spojení[editovat]

fráze a idiomy[editovat]

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Marguerite Duras: Un barrage contre le Pacifique, Gallimard FOLIO, 1978, ISBN 2-07-036882-3, str. 168