En période de crise, on cherche un bouc émissaire donc on a facilement tendance à désigner l’autre, celui qui n’est pas comme soi, qui est noir, arabe, chinois... On a tendance à le désigner comme responsable secret – V období krize se hledá obětní beránek, takže máme snadno sklon ukázat na toho druhého, jiného, toho, kdo není jako my, kdo je černý, Arab, Číňan... Společnost má sklon jej označit za skrytého viníka.[1]
Il n’y avait pas d’échappatoire. Edmund Hood servirait de bouc émissaire; il serait tel un avertissement sanglant à l’adresse de ses confrères, afin qu’ils s’abstiennent avec vigilance de toute critique envers le pouvoir. – Nebylo úniku. Edmund Hood poslouží za obětního beránka - bude krvavým varováním na adresu svých kolegů, aby se nadále již bedlivě zdržovali jakékoliv kritiky vůči moci.[2]
