brain

angličtina

výslovnost

• IPA: [breɪn]
•  brain (USA)^{? • info}

homofony

• brane

etymologie

Přes staroanglické bræġen z nedoloženého pragermánského *bragną, které vychází z předpokládaného praindoevropského *mreghm(n)o-. Srovnej např. nizozemské brein, starořecké βρεχμός (novořecké βρέγμα) nebo německé Bregen, Brägen podobných významů.

podstatné jméno

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	brain	brains

význam

1. (v anatomii) mozek
2. (přeneseně) (většinou číslo množné) schopnost myslet, mozek, fištrón, intelekt

synonyma

1. (odborně) encephalon
2. intellect, (hovorově, familiárně) savvy, gumption

související

• brains
• brainy
• brainstorm
• brainbox
• brainish
• brainwash
• frontbrain
• hindbrain
• midbrain

sloveso

• tranzitivní

časování

kategorie	tvar
infinitiv	brain
3. osoba	brains
préteritum	brained
perfektum	brained
vid průběhový	braining

význam

1. rozbít hlavu, vystřelit někomu mozek z hlavy