Přeskočit na obsah

buzerace

Z Wikislovníku

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ˈbʊzɛrat͡sɛ]

dělení

[editovat]
  • bu-ze-ra-ce

podstatné jméno

[editovat]
  • rod ženský

skloňování

[editovat]
pád \ číslo jednotné množné
nominativ buzerace buzerace
genitiv buzerace buzerací
dativ buzeraci buzeracím
akuzativ buzeraci buzerace
vokativ buzerace buzerace
lokál buzeraci buzeracích
instrumentál buzerací buzeracemi

význam

[editovat]
  1. (v obecném jazyce, hanlivě) šikanování, pronásledování, obtěžování
    • Jako já jsem počítal s tím, že ten odtučňovací tábor nebude procházka růžovým sadem, ale že to bude taková buzerace, to jsem si fakt nemyslel!
    • Nezlob se na mě, ale chtít štempl i z berňáku, to není nic jinýho než buzerace!
    • Pomocníci VB nesměli sami – bez doprovodu uniformovaného člena Veřejné bezpečnosti – ani udělovat pokuty řidičům, ani perlustrovat občany v hospodách, ale mohli vzbuzovat strach, že na to vše „příslušníka“ zavolají nebo mu dotyčného „nabonzují“. Tohle je buzerace.[1]

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. PETRÁČEK, Zbyněk. PETRÁČEK: Baví vás buzerovat lidi? Chovanec vás zaměstná. Lidovky.cz [online]. 2014-08-22 [cit. 2015-07-04]. Dostupné online.

externí odkazy

[editovat]