bzdít

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [bzɟiːt]

dělení[editovat]

  • bzdít

varianty[editovat]

etymologie[editovat]

Má praindoevropského předka *pezd-, nejspíše tišší variantu zvukomalebného *perd-. Z obou kořenů vznikly praslovanské varianty. Z prvního kořene *bьzděti, *pьzděti, z nich pak staročeská slova bzdieti, pzdieti (z nich bzdít), ruské бздеть, ukrajinské пездiти, бздiти, bulharské пъздя, srbochorvatské баздjети, slovinské pezdéti a polské bzdzieć, bździć, bździeć. Z druhého kořene vzniklo *pьrděti, předchůdce dnešního prdět.

Dalšími potomky praindoevropského *pezd- jsou kromě praslovanských variant *bьzděti a *pьzděti také litevské bezdù, bezdė́ti, lotyšské bezdêt, latinské pēdo (z *pesdō), pēdere (prdět), řecké βδέω (prdím, z *bzdei̯ō), novohornoněmecké fisten, středněhornoněmecké vîst a německé Fist (prd).[1][2][3]

sloveso[editovat]

  • nedokonavé

časování[editovat]

Oznamovací způsob
Osoba Číslo jednotné Číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
Přítomný čas bzdím bzdíš bzdí bzdíme bzdíte bzdí
Rozkazovací způsob
Osoba Číslo
jednotné
Číslo množné
2. 1. 2.
bzdi bzděme bzděte
Příčestí
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
Činné bzděl bzděla bzdělo bzděli bzděly bzděla
Přechodníky
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
Přítomný bzdě bzdíc bzdíce

význam[editovat]

  1. (nářečně) pouštět větry [2]
    • Neslušné je třeba kousat si nehty, říhat nebo bzdít.
  2. (nářečně) pohořívat, doutnat, nehořet mnoho
    • V krbu jenom bzdělo.

překlady[editovat]

  1. pouštět větry
  2. málo topit

synonyma[editovat]

  1. (odborně) flatulovat, (expresivně) pšoukat, (vulgárně) prdět
  2. pohořívat, doutnat

antonyma[editovat]

  1. fajrovat, (v obecném jazyce) hicovat, hajcovat

související[editovat]

poznámky[editovat]

  • P.R.D. Velká kniha o prdu : základy flatulologie pro každého.. Praha; Litomyšl : Paseka, 2009. ISBN 978-80-7185-999-4. S. 82-3, 86.
  • Ptejte se knihovny: "prdět" spisovně [online]. ptejteseknihovny.cz, 2011-03-27, [cit. 2014-07-16]. Dostupné online.
  • Slovník spisovného jazyka českého [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2014-07-16]. Heslo bzdít.
  1. VASMER, Maks. Etymologický slovník ruského jazyka [online verze]. http://www.classes.ru/, [cit. 2014-08-14]. Heslo бздеть. (rusky)
  2. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „bzdít“, s. 101.
  3. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „prdět“, s. 498.