cídit

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈt͡siːɟɪt]

dělení

• cí-dit

sloveso

• nedokonavé
• tranzitivní

varianty

• (zastarale) cíditi
• (nářečně) coudit

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	cídím	cídíš	cídí	cídíme	cídíte	cídí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	ciď	ciďme	ciďte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	cídil	cídila	cídilo	cídili	cídily	cídila
trpné	cíděn	cíděna	cíděno	cíděni	cíděny	cíděna

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	cídě	cídíc	cídíce

význam

1. třít povrch předmětu s cílem dosáhnout jeho čistoty a vysokého lesku

překlady

1. třít

   • angličtina: furbish, shine, polish
   • francouzština: polir, récurer
   • němčina: polieren, putzen
   • ruština: полировать, чистить до блеска
   • řečtina: γυαλίζω
   • španělština: estregar

synonyma

1. leštit, drhnout

související

• vycídit
• cídění
• cídidlo

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2014-03-28]. Heslo cídit.