cabit
Vzhled
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: ['t͡sa.bɪt]
dělení
[editovat]- ca-bit
sloveso
[editovat]- nedokonavé
varianty
[editovat]časování
[editovat]osoba | číslo jednotné | číslo množné | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
1. | 2. | 3. | 1. | 2. | 3. | |
přítomný čas | cabím | cabíš | cabí | cabíme | cabíte | cabí |
osoba | číslo jednotné |
číslo množné | |
---|---|---|---|
2. | 1. | 2. | |
cab / cabi | cabme / caběme | cabte / caběte |
rod | číslo jednotné | číslo množné | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
mužský životný i neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný a ženský |
střední | |
činné | cabil | cabila | cabilo | cabili | cabily | cabila |
trpné | caben | cabena | cabeno | cabeni | cabeny | cabena |
rod | číslo jednotné | číslo množné | |
---|---|---|---|
mužský | ženský střední |
mužský ženský střední | |
přítomný | cabě | cabíc | cabíce |
význam
[editovat]- (nářečně, expresivně) brečet[1][2]
- Babička napomíná plačící děcko, ukazujíc na obrazy svatých: Přestaň už cabit, svatáčkove se na tebe divaj![3]
- (přeneseně, nářečně, jen neosobní, expresivně) pršet[1][2]
- (nářečně, expresivně) přeceňovat[2]
překlady
[editovat]- —
- —
související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ 1,0 1,1 Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2022-02-08]. Heslo cabit.
- ↑ 2,0 2,1 2,2 Slovník nářečí českého jazyka. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, dialektologické oddělení, [cit. 2022-02-08]. Heslo cabět, cabit (se).
- ↑ Lidové výrazy. Naše řeč, 1936, roč. 20, čís. 2-3. Dostupné online. ISSN 0027-8203.