chrchlající

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈxr̩xlajiːt͡siː]

dělení

• chrch-la-jí-cí

přídavné jméno

• měkké
• slovesné činné
• nestupňovatelné

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	chrchlající	chrchlající	chrchlající	chrchlající	chrchlající	chrchlající	chrchlající	chrchlající
genitiv	chrchlajícího	chrchlajícího	chrchlající	chrchlajícího	chrchlajících	chrchlajících	chrchlajících	chrchlajících
dativ	chrchlajícímu	chrchlajícímu	chrchlající	chrchlajícímu	chrchlajícím	chrchlajícím	chrchlajícím	chrchlajícím
akuzativ	chrchlajícího	chrchlající	chrchlající	chrchlající	chrchlající	chrchlající	chrchlající	chrchlající
vokativ	chrchlající	chrchlající	chrchlající	chrchlající	chrchlající	chrchlající	chrchlající	chrchlající
lokál	chrchlajícím	chrchlajícím	chrchlající	chrchlajícím	chrchlajících	chrchlajících	chrchlajících	chrchlajících
instrumentál	chrchlajícím	chrchlajícím	chrchlající	chrchlajícím	chrchlajícími	chrchlajícími	chrchlajícími	chrchlajícími

význam

1. vykašlávající hlen; mluvící chraplavým hlasem, vydávající chraplavé zvuky; který chrchlá
   • Pokud by náš policista jasně věděl, co je podmíněné negativním testem, rázem by jeho práce opět dostala smysl. Pokud by ve velké firmě přistihl chrchlajícího člověka bez aktuálního negativního testu, měl by jeho zaměstnavatel po právu velké problémy.

synonyma

1. (částečně) chraptící

související

• chrchel
• odchrchlat, rozchrchlat se, vychrchlat, zachrchlat
• chrchlání